Modern-klasik-barok IV.

Každá kulturní epocha vývoje naší civilizace má svoje základní priority, svá hodnotová měřítka i ideály krásy. 

Svoje ideály představili antičtí umělci, románští a byzantští tvůrci, gotici, racionální renesanční reformátoři, barokní iluzionisté, romantici 19.století i modernisté 20.století. Ti poslední ovšem již v současné době v zásadě opouštějí ideje obecných ideálů krásna a nahrazují je ideály subjektivních vizí. Ty se pak v konkurenčním boji představují, ve snaze se odlišit od ostatního, originálním nápadem. Vzniká tak chaos soupeřících autorských kultur, nutně mířící destrukčním směrem. Toto soupeření panuje nejen mezi podobnými tvůrci, ale přenáší se i na střety se staršími kulturami obecných platností. 

Tendence jsou již takového rázu, že nutně vyvolávají i potřebu vytvoření nových zobecňujících měřítek hodnot a nových ideálů krásy. Není možné k těmto společenským jevům jen nečinně přihlížet a v případě tvůrčích schopností jen přijímat dobové ideje. Je třeba se bránit a bojovat, dle vlastních možností, i v opozičním postoji. Nebát se ukazovat na konkrétních příkladech jiné možnosti řešení. A nedbat toho, co to vyvolá a čeho se člověku za to dostane.