Matyáš Bernard Braun

Tento původem rakouský sochař (1684-1738), působící převážně v Čechách, představuje vrchol barokního sochařského umění u nás.  

Školil se v Itálii, kde studoval sochařství Michelangelovo a Lorenza Berniniho, a stal se pokračovatelem jejich díla ve střední Evropě, zejména pak Berniniho barokního uluzionismu a expresionismu. Před rokem 1710 přišel do Prahy, kde založil sochařskou dílnu a vytvářel si známosti v uměleckých kruzích. Jeho prvním dílem zde bylo sousoší sv.Luidgardy na Karlově mostě. Spolupracoval s architektem F.M.Kaňkou, který jej zaměstnával na svých stavbách v Praze i jinde v Čechách (např. sochy v kostele sv.Klimenta v Klementinu, výzdoba dostavby Černínského paláce na Hradčanech), také s architektem J.B.Fischerem z Erlachu. Významnou událostí bylo jeho seznámení s hrabětem F.A.Šporkem, který mu zadal sochařskou výzdobu svého hlavního sídla v Kuksu u Dvora Králové n.L. Zde Braun s dílnou vytvořil slavné alegorické sochy před špitálním kostelem. Významné jsou také přírodní skulptury v nedalekém Betlémě. Po předčasné smrti M.B.Brauna dílna pokračuje ve své činnosti pod vedením synovce Antonína Brauna.

Zdroj:

Umění baroku v Čechách, O.J.Blažíček, Obelisk, Praha, 1971

Encyklopedie českého výtvarného umění, E.Poche a kolektiv, Academia, Praha, 1975