Lidem dobrým a moudrým

Nikdo z nás není dokonalý, vše je relativní i náš názor a projev. Zájmy jsou různé, lidské povahy a kultura také. Každý dostal jiný vklad od přírody a ten si nese životem.

Kdo o sobě příliš nepochybuje, ten toho v duši mnoho nenosí, neboť myslí a chápe zúženě a doléhá na něj méně věcí. Čím toho v duši nosí více, tím víc na něj také doléhají pochybnosti a tím víc přemýšlí i o smyslu bytí a žití. Snaží se na sobě pracovat a hledá cestu z pochybností k lepšímu svému postavení. Je to jako vstupování odněkud někam, překračování prahu překonaného do prostoru nového. A ten práh přerodu jsou vstupní dveře, předznamenávající to nové, kam vstupujeme. Na tom prahu pak dochází ke kvalitativním proměnám, které se postupně vyvíjely a hromadily v předchozím období. 

Zde jsem si vybral v tomto smyslu přeneseně zase něco z projektu dostavby Staroměstské radnice - vstup do reprezentační síně. Také zde již vícekrát opakovaný prvek z interiéru budovy.

Nejsou dveře jako dveře,

 takto vstup co zavírají.

I zpívají též jak v opeře,

a jiné role zde tu hrají.

-

V předsíni vždy upozorní,

kam dveřní křídlo vstupuje.

Z místa níže v místo horní,

i ducha jeho supluje.

-

 Vstoupiti v síň radniční,

do noblesního prostoru.

Jenž nad jiné tu právem ční,

pro úctu naši a pokoru.

-

Z předsíně v síň radniční,

pro pocit krásy z všednosti.

Kdy strany radní koaliční,

 pohlédnou v ty přednosti.