Kosmologie aneb člověk a vesmír

Vědci pozorují kosmický prostor kolem nás teleskopy, umístěnými na oběžné dráze Země, a ze svého pozorování a výpočtů vyvozují určité závěry o skutečnostech jeho existence.

Domnívají se, že vesmír vznikl před "x" lety nějakým "velkým třeskem" ze stavu jakéhosi vakua, postupnou tvorbou a utvářením hmoty a hmotných těles a od té doby se neustále rozpíná. V jisté fázi tohoto vývoje, opět za "x" let, dojde ke zpětným procesům zániku hmoty a tedy i vesmíru a k návratu do původního stavu prvotního vakua. Z tohoto stavu se začne tvořit nový vesmír. Tedy cyklus opravdu vesmírný, nadřazený všem těm dílčích cyklům na úrovni galaxií, hvězd a planet. Vše se odehrává ve vývojových proměnách a opakováních. To je nevyvratitelný fakt. Stav statický odporuje přírodním zákonitostem. Popisované jevy procesů, probíhajících v tomto mega prostoru, nápadně připomínají procesy, provázející živý organismus po celou dobu jeho existence. Narození z něčeho prvotního, růst, vývoj organismu, choroby, stárnutí a smrt. A zase narození jiného organismu. A navíc tady vývojová posloupnost živých organismů, žijících samostatně nebo v symbióze či na úkor jiného organismu. 

Člověk je odkázán na své životní prostředí v rámci pozorovaného nadřazeného systému kosmu. Je mu dána určitá schopnost a inteligence, kterou potřebuje pro svou existenci a přežití. Můžeme zde použít určitého přirovnání, které sice není příliš adekvátní, ale může dát nějakou představu. Mikroorganismus, žijící v rámci našeho organismu, má zde rovněž svoje existenční podmínky. V rámci nich registruje kolem sebe určitý prostor, třeba okruh pěti centimetrů a dál již nedohlédne. Člověk může být na tom podobně. Vidí jen malou část prostoru kolem sebe, který je součástí ještě mnohem většího celku, dávajícího nám podmínky k životu. Na své kvalitativní úrovni může registrovat jen velmi málo z chemicko-fyzikálních dějů, probíhajících v dimenzích jemu nedostupných. Nevidí hranice vesmíru, který se mu otevírá do neznáma. Ten se vyvíjí a rozpíná, neboť roste a také stárne. To jen tak, z jiného pohledu. Myšlenky ještě nejsou pojmy a vědecky potvrdit a doložit organický původ všeho toho, co se tady odehrává, patrně z naší úrovně nebude možné.