Kam se poděli?

Kdo že to? Ohlédneme-li se do minulosti, nacházíme ve starších epochách řadu vynikajících umělců, kteří tvořili kulturu své doby. 

Ale kam se poděli dnes? To se snad již přestali rodit? Ať se podíváme, kam se podíváme, to, co přichází nového, v architektuře i v jiných oborech umělecké činnosti, i při nejlepší snaze vynikajícími uměleckými projevy nazvat nemůžeme. Průměrnost, podprůměrnost, teatrální exhibičnost, výstřednost a destrukčnost, komerčnost, nepoctivost a lajdáctví. Snaha vyrovnat se tomu starému tzv. "neotřelou" novostí, ovšem řadící naopak k němu hodnoty obsahem zcela neadekvátní. Nazývejme věci pravými jmény: kulturní úpadek!

Ale kam se poděli umělci, když je nacházíme v předchozích dobách? Samozřejmě, že tady také nějací jsou, ale kde jsou? Nejsou vidět, protože nenacházejí v diktátu současné byznys kultury uplatnění. Jsou někde zcela na okraji zájmu společnosti v poníženosti a nuceni se třeba živit jiným způsobem. Je to dáno současnou převrácenou hierarchií kulturních hodnot, což je ovšem nebezpečný vývojový trend. Skutečný talent je odstrkován a potloukán rádoby talenty, ukřičenými plytkou a výstřední moderností, kteří obsazují pozice ve společnosti. Rovněž jsou i podporováni a vynášeni podobnými lidmi na rozhodujících místech. Lidmi, kteří hlasem "demokratické" průměrné většiny vyřazují osobnosti z veřejného života. Kdo umí něco víc jako ostatní, ten je dnes prakticky bez šancí. Nenachází potřebnou podporu a mecenáše. Vždy naráží a dostává se do neřešitelných situací. V konzumní společnosti klesá nejen kulturnost, ale i hladina průměrné inteligence v řídících rovinách.