Jednota a boj protikladů

Pracovat současně v oboru stavební a zahradní architektury, tedy býti současně stavebním a zahradním architektem, představuje protichůdně působící, ale i vzájemně se doplňující profesní aktivity. 

Takovýto dvojjediný architekt zastavuje a tedy z biologického hlediska umrtvuje plochu (pomineme-li střešní zahrady, které do jisté míry na objektech nahrazují plošný úbytek), což naplňuje jeho stavební ambice, ale současně tak může atakovat (dle situace) i svoje zájmy zahradního či sadovnického projektanta. A naopak v roli zahradního architekta zase prosazuje a rozšiřuje vegetační plochy. Ne, nejedná se o jakési schizoidní proměny osobnosti, jen o velkou šíři činností a tím i řešených úkolů ve výstavbě, dle jejich oborových a specifických potřeb. Obě tyto profese jsou pro náš život nezbytné a hledají mezi sebou rovnováhu. Stavební a zahradní architekt v jedné osobě může při momentální práci v jednom oboru také lépe chápat zájmy oboru druhého a nacházet tak harmoničtější vzájemná východiska.  

Parková úprava náměstí TGM Holice v Čechách, realizovaný projekt z r.1992-1993