Jak vznikl život na Zemi?

Na tuto otázku marně hledají odpověď biologové, fyzikové, neodpovídají ani chemici a dokonce ani biochemici.  

Je zde jasné dělítko mezi hmotou neživou a i těmi nejprimitivnějšími formami života, přijímajícímí potravu, vyměšujícími odpadní produkty a rozmnožujícími se. Vznikly vůbec živé formy z anorganické hmoty za určitých příhodných podmínek, které kdysi panovaly na Zemi? Biologové odpovídají až od těch nejjednodušších forem života a dále pak se snaží dokázat evoluční návaznost ve vývojovém řetězci k formám složitějším, mířícím až k jeho poslednímu článku, k člověku. A zde je pauza, žádné další známé evoluční pokračování. Opět záhada! A to vše jen v podmínkách naší Země, v jakkoli odlišných fyzikálních podmínkách se pozemské formy života již nevyskytují. Pátrá se po jiných planetách, zdali někde neexistuje něco podobného či příbuzného, zatím ale marně.

Kde může být ten "zakopaný pes"? Všichni odborníci se zatím mýlí ve svých pohledech na tyto věci, a to jasným rozlišováním hmoty a jejích projevů ve svých diferencovaných oborech. Jedni mluví o živé hmotě tvořené buňkami, projevující se svými složitými mechanismy pro přijímání potravy, metabolickými přeměnami látek, růstem, vývojem a rozmnožováním,  jiní o anorganické hmotě a jejích fyzikálních jevech. Biochemik sice zkoumá složitější chemické látky a pochody v živých organismech, ale rovněž jen na určité úrovni, do samé podstaty života také neproniká. Něco všem evidentně uniká, proto to nemůže být odborně studováno.

Co "zažehuje" život a co ten život vlastně je? Nabízí se zde úvahy o tom, že veškerá hmota i ta, z našeho mikro-podhledu jen anorganická, je součástí organických struktur vyšších forem živých organismů. Člověkem tato vývojová řada nemusí končit, je jen přerušená možnostmi vidění a chápání člověka - pro něj samého. Vše, co je pozorováno ve vesmíru, může být z nějakého "nadlidského pohledu" vnímáno jako projev živé hmoty. V každém organismu probíhají chemické a fyzikální pochody, od těch nejjednodušších minerálních látek, až po ty nejsložitější organické struktury.

Jak tedy vznikl život na Zemi? Jsou také teorie, že tady nevznikl, ale byl zanesen odjinud, věřící toto vysvětlují stvořením bohem. Odpovědí z našeho pohledu může být, že některé formy vznikly, jiné ne, neboť jsou sem předávány reprodukcí pro určitou funkci, v rámci některých částí - nadřazeného organismu, v určité fázi jeho celkového vývoje. Tedy částečně tak i tak. Vznik života se neudál nějakým přeskokem či zážehem z minerální hmoty v určitých podmínkách, ale z ní - ve vazbě na organické projevy zdánlivě anorganických struktur vesmírného celku. Na Zemi pak dochází k evolučnímu vývoji domácích i dodaných živých forem v měnících se podmínkách, v rámci jednotlivých biologických druhů, ovšem patrně ne ve vývojové řadě od nejjednodušších druhů organismů po ty nejsložitější (např. šimpanz nebude vývojovým předchůdcem člověka).

Nemusely zde být přítomny, během určité doby ve vývoji naší planety, všechny základní druhy živočichů a rostlin, mohly přicházet postupně i odjinud. Odkud a jak? Opět otázka, na niž nelze odpovědět. Pozemský život má organickou vazbu na vyšší struktury vesmíru, v rámci ještě většího "biologického" útvaru. Nezrodil se v mrtvém kosmu, hledejme spíše paralelu se symbiotickými či parazitickými organismy, žijícími v těle hostitelů. Některé se mohly vyvinout v rámci jejich vývoje, jiné evidentně do nich vstupují z vnějšího prostoru.

Jak je to asi s člověkem na Zemi? Možná rovněž tak i tak. Budou tu domorodé rasy a mohou tu být také nepůvodní rasy.

Sam Francis, Kolem modrých, 1957

(Umění 19. a 20.století, N.Lynton, Artia Praha, 1981).