Chtě nechtě, ještě jednou o "tančícím" domě

Diskuse v předchozích článcích na téma přestavby "td" mě přiměla ještě jednou se k tomuto problému vrátit. 

Ano, tento dům byl velkou komerční atrakcí pro Prahu. Proti tomu nic nemám, ale bohužel umístěnou na nesprávném místě na okraji Pražské památkové rezervace. Na tuto malou parcelu cpát nerentabilní kancelářský dům byla chyba, která vedla autory projektu k nafouknutí budovy v patrech pro zvětšení kancelářské plochy. A i takto byla nerentabilní, navíc dopadla architektonicky zle a nic na tom nezmění ani jakýkoliv odstup času. Budova je velmi plasticky pojatá, ale umělecky podřadná. Tvary se zde mění v komicky smáčknuté a zkřivené patvary na ještě pitvornějších "nohách". Dále pak směšný balkón a okna neorganicky a neumělecky zavěšená na zakulaceném plášti jako trapné obrázky na zdi. Vše se kroutí avšak veledůležitě vypíná. Pro oko kulturního člověka a zejména na tomto místě hrozná podívaná. Navíc co s těmito nakloněnými konstrukcemi, byť jistě staticky dobře spočítanými, udělá čas je otázka.

Proč si cením svého návrhu přestavby? Byl jsem kritizovám, že je to dům jako ze 40. až 50.let 20.století, bez invence, který by byl všude přehlédnutelný. Tak, navazuje na tradice moderního klasicismu, ale žádný takový dům nikde nestojí. Nechlubí se novinkami nových tvarů či patvarů, ale je dokonalý ve své koordinaci architektonických článků v tomto obrysu a velikosti parcely. Má harmonickou kompozici tvarově čistých a úsporných prvků. Zde platí ono: "méně znamená více". Nic se nedá přidat ani ubrat. Dům je originální svou celkovou, logickou formou, uměleckou vytříbeností a čistotou i funkční patřičností v této rohové parcele (nejlépe opět byty nebo menší obchodní dům). Jeho invence nespočívá v detailech, ale v celku. Patří do tohoto místa. 

Architekt 14-15/96

J.S.