Černá díra galaxie II

Ve svém dřívějším stejnojmenném článku jsem vyjádřil úvahu o tom, co by mohla být ta "černá díra" v centru galaktického jádra.

Vycházel jsem z ilustrace tohoto útvaru, zobrazeného na příslušné webové stránce otevřené encyklopedie - Wikipedie, kde je "černá díra" opravdu černá a dávala mi vzhledem k rotačnímu pohybu galaxie jistou paralelu v přirovnání k "oku" rotující oblačnosti hurikánu. Že se jedná o víceméně prázdný vířící prostor, do kterého je dostředivými silami nasávána okolní hvězdná hmota, ale ne pohlcována, nýbrž zase odstředivými silami rotace přitlačována k jejímu okraji.

Ovšem ta ilustrace s "černou dírou", jak jsem se dověděl, neodpovídá skutečnosti. Střed galaxie je naopak vyplněný hmotou, a to zde v největším zahuštění. "Černá díra" není teleskopy vůbec pozorována, neboť je překrytá hvězdami. Ta je prý za nimi a pohlcuje je extrémní gravitací své hmotnosti, která dokonce nepustí ani světelné elektromagnetické vlnění, tedy světlo. Z pólů (osy) této "díry" pak tryskají gejzíry naopak vyvržené hmoty a světelné energie (tzv. "jets"), jejichž tvorbu zase podporuje zdejší mimořádně silné elektrické pole. Podobně i tzv. "kvasary" jsou zářícími "černými děrami", které prý pohlcují ročně - jednu až deset hvězd. Veškeré poznatky jsou pak podepírány příslušnými výpočty.

Zajímalo by mě, jak se vlastně mohlo přijít na nějakou takovou "černou díru", kterou nelze vůbec pozorovat a jak se přišlo na to, že ta extrémně hustá hmota hvězd se ztrácí v těch "děrách" za nimi? A dokonce, že u kasarů jen jedna až deset hvězd ročně? Cožpak v tomto zářícím hmotném prostoru je možné něco takového jednotlivě spočítat a i zjistit, že se to bortí kamsi do pozadí, jež gravitací pohlcuje dokonce i světelné paprsky, a naopak paradoxně odtud zase částečně vyvrhuje v podobě těch hmotných a světelných gejzírů? 

Schéma rotující spirální galaxie se svými bilióny hvězd a planet v různém zahuštění, obíhajících kolem centra galaktického jádra.