Architektura a stavební design

Pojmy, které se v praxi často pletou a zaměňují. Není to totéž, architektura je z kulturního hlediska řádově něco víc jako pouhý design. Historické architektonické slohy postupně během 20.století nahradilo stavebně průmyslové designérství, nejprve umírněné, s důrazem na funkci stavby, později i radikální a individualistické. Strohost, průmyslovost a do značné míry i uniformita výrazových prostředků pak hledá cesty v uvolnění formy stavebního díla, což přináší často problémy s jeho dobrými funkcemi. Porušování základních zásad výstavby architektonického díla vede rovněž ke kolizím v urbanizovaných prostorech s ryzí architektonickou tvorbou, jakými jsou historické části měst. Architektura má sice neomezené výtvarné možnosti, ale také svůj konstrukční řád a logiku při tvorbě a vyjádření kulturního obsahu díla. Designérské umění zpravidla nemívá hlubší ideovou podstatu, bývá jen povrchovým estetickým ztvárněním stavební formy. Při dodržení určitých zásad a respektu místa ale může být, a také je, včleňováno i do náročného historického prostředí. Tedy jde o to tvořit moderní architekturu a ohleduplný stavební design.