Pěkné čtení.

Jízdu vlakem také miluju.

V zahraničí jsem zatím jela jen kousek Německem. Ta Itálie mě ovšem láká.

Děkuju!

Pane Strádale, děkuji za Vaše vzpomínky, neboť u mě je to úplně stejné. V 80.letech jsem se také hodně věnoval vlakovému cestování a pohled z vlaku na ubíhající krajinu mě nikdy nepřestával bavit. Naopak. Nemohl jsem číst knihu či ve dne podřimovat, to by byl hřích. Musel jsem bedlivě sledovat dění za vlakovým okénkem. No a v 90.letech jsem se již dostal i do zahraničí, takže naprosto souhlasím s vašimi postřehy a zážitky z vlakových cest . . . I taková cesta podél toku Rýna, Mosely či Dunaje je inspirující a překrásná . . . Mám to zkrátka stejné jako Vy - miluji cestu vlakem se vším všudy . . . .

To jste mě potěšil, děkuju.

Karma pane Strádale a dík za vzpomínku. Na tom trajektu, plujícím od italské pevniny do přístavu na Sicilii, jsem za tu slabou hodinu stačil chytit i mořskou nemoc. To houpání trajektu- půl minuty nahoru, půl minuty dolů bylo příšerné, Ale později , nahoře v Taormině jsem se poléčil.

Taky dík za vzpomínku. Jo, Taormina je úchvatné město...