- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Hezký článek. Ještě bych z české provenience doplnil Markovy Hříšné lidi. A vlastně také některé Čapkovy povídky z kapes. Ještě bych zmínil Abonenta linky U Claude Avelina. Tam mě fascinuje, jak se z excelentního thrilleru v prvním díle, stane stejně dokonalá fraška v díle druhém .
Díky, ano, to jsou všechno skvělé věci. Potěšil jste mě s Abonentem na lince U, mám na něj dávné vzpomínky někdy z 60.let, kdy to běželo jako seriál, moji rodiče to sledovali a já s nimi, skoro nic si z toho nepatuju, jen jména Verdon a Viocmt de Leken nebo tak nějak a že to bylo fakt napínavé.
Já ujíždím na Monkovi. Podle mě je to zdatný konkurent Poirota.
To máte pravdu, ta jejich roztomilá ujetost v kombinaci s genialitou je jim společná.
Já jsem také "detektivkářka", ale musím se přiznat, že ty staré klasické (Christie, Simenon) mě moc neberou. Jedině Plavý kůň nebo tak nějak od Christie. Já miluji "drsnou školu", takže samozřejmě Chandler, Hammett, Chase, McDonald, ale mám ráda i Gardnera. Ale moje srdeční záležitost je Francis.
Vám karma, pane Strádale
Já to měl různě v různých životních fázích. Drsná škola tam měla své období a jindy jsem zase četl i Dicka Francise, který byl taky mistrem.
Ale nejlepší je edice Magnet, kde jinde by se čtenář mohl dozvědět, že nedostatkovým zbožím byly i žárovky.
Ač by to člověk nečekal, v Magnetu vyšly i takové poklady jako detektivky od Petera Cheyneye s agentem FBI Lemmy Cautionem. A bondovka Goldfinger.
S psími dečkami se na koberci vyjímal jak tarantule na piškotovém dortu. Čtení pod lavicí:)))
Tady bych se opakovala a napsala totéž jako u filmů.