- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Mě by jenom zajímalo, proč někdo poptává obtížně dostupné statky. Za totáče jsem bez problémů dvakrát koupil za 5000,- korun čtrnácti denní zájezd se Sporturistem bez problému bez fronty. No nádhera. Západ jsem si projel bez problému po otevření hranic. Hezké.
A tady kolegové si z těch výletů pamatují pouze ty prohlídky na hranicích. Krásné zážitky žádné.
Za komárů jsme byli ve východním Berlíně a Drážďanech na předvánočních nákupech. Při zpáteční cestě jsme rychlíkem z Drážďan jeli domů přes Katowice a Český Těšín. V Drážďanech bylo uprostřed kupé jedno volné místo, ostatní byly obsazené Polákama. Ti mně velmi ochotně pustili na volné místo.
Na německo - polské hranici procházeli kupé od kupé celníci s nějakým malým čoklíkem. Ten vždy vždy vběhl do kupé , zavětřil a po chvilce z něj vyběhl. Tak se dostal i do našeho. Psík vběhl dovnitř, doslova se mi vecpal mezi nohy, a počal poštěkávat. Celníci vyklidili kupé a při prohlídce našli pod mým místem nějaké drogy. Zvláštní bylo, že Poláky i s jejich zavazadly odvedli k výslechu, a mě po zjištění mých iniciál nechali pokračovat v další cestě.
Za nějaký čas jsme byli opět na nákupech v Polsku v už vzpomínaných Katowicích. Můj zbožný, věřící kolega na tržnici zakoupil asi deset sošek různých svatých, kterým z igelitky trčely jen jejich hlavy. Předseda ROH, jinak vedoucí zájezdu,koupil tehdy úzkoprofilové skládací kolo zn. "Sobi" Pří zpáteční cestě plísnil mého kolegu, že kvůli jeho svatým budeme mít na hranici problémy.
A jak to dopadlo? Po příjezdu na hranice se celníci mému kolegovi se svatými klaněli . . . . . Předsedovi ROH jeho bicykl zabavili, neměl ho totiž proclený. Takže, bohužel se nemohu připojit ke zdejšímu bědování nad tehdejší totalitou. Při té vzpomínce se spíš vždy pobavím.
Jo zájezdy ROH,to jsme se vždycky poveselili v grupě.
Karma a dík za vzpomínku. Hlavně aby si to přečetli ti, kdo tvrdí, jak skvěle a krásně jsme se údajně měli za reálného šokyálizmu.
Rok 1978, ale nejeli jsme na západ, nýbrž do NDR, já v 6. měsíci těhotenství. Jeli jsme nakoupit výbavičku pro dítě. Při cestě tam jsem byla odvedena do kanceláře a musela jsem se svléknout, aby si celnice mohla sáhnout na moje břicho, jestli je pravé. Pak jsem musela vysypat taštičku se šminkami a ona rozšroubovala rtěnku, poté jsem musela sundat ponožky, prohlédla si moje chodidla Pak nám celník vybalil svačinu a prohledával chleba, dokonce vybalil i ohryzky od jablka, nakonec jsme museli rozložit skládací deštník.
Ohavné prohlídky byly i při cestě do další sbratřené země - Polska.
A jednou, dosti dávno, když jsme jeli s rodiči do Bulharska, schválně nás nechali dvakrát po sobě kompletně vyložit a naložit celé auto, všechna zavazadla. Bylo vidět, jak si v té buzeraci libují.
Haha nase prvni cesta na zapad byla tez posledni.Vzali jsme ( Ja a Matka) totiz kramle. Utekli jsme pres Jugosku do Rakouska rok 1978
Hned jak jsme prejeli Rakouske hranice,vedel jsem ze muj zivot se zmenil na vzdy.
zajímavé informace. až dosud jsem si myslel, na základě informací médií, že cestování na Západ nebylo možné, nyní vidím, že havlisté lhali a možné to bylo.
Pasová a celní kontrola, pravil celník lidským hlasem. Můj tchán měl doživotní zážitek,
když se mu voják prohraboval v kufru hlavní samopalu. Ten pocit úzkosti, když se blížila hranice, ho trápil ještě dlouhou dobu.
připomněl jste mi moji předrevoluční cestu do Paříže... děkujumoc a děkuji za Vaši podporu:)
Jsem podobný případ .po roce 1969 jsem 12 let po sobě žádal o devizový příslib.Až v roce 1981 mě jeden známý doporučil abych se odvolal že to v bance zařídí. Dostal jsem příslib na tři dny a doložku,samozřejmě bez dětí.Pocity stejné jako vy. Pasováci a celníci na západních hranicích byla nejhorší sorta lidí co jsem znal. Znal jsem jich
mnoho. Žiji v okrese kde jsou tři přechody do NSR. To je pro ty co tady píší " zlatí komunisti".
Celníci byli představitelé státu, nikoliv strany.
Buďte rád že jste nejel za totáče do Ruska. Tam to bylo na příjezdu z bratrské země i se samopaly.
Slyšel jsem vyprávět takové zážitky. Tam si asi člověk nemohl být ničím jistý, dokud se zase nevrátil, že...