Ale ten klid

Včera za plného slunce poletoval sníh, to byla nádhera. Stala jsem venku a koukala na tu krásu.

Taky mám pocit návštěvníka kina, jak sleduje dobře udělaný film s perfektním scénářem, jak v celosvětovém měřítku je zaváděna totalita.

Ano, poezie všedního dne, já teď v tom tichém městě často myslím na probouzení města ve filmu Žižkovská romance, nebo Slečna od vody, cinkot lahví s mlékem, tramvají, rachot popelařů...