Od Vánoc jsem nebyl na blogu asi půl rok, moc rád se projdu proti času a prohlédnutí si Tvé fotografie plné křehké poezie.

 Působivý....! ČB provedení to ještě umocňuje...!

.... Myslel jsem, že můj komentář ráno neodletěl,...!?

 ... Skončila sezóna ...., , přátelé se rozešli ....ano jde z toho zvláštní smutek.....umíš se dívat, ČB verze jedině možná . 

Děkuji! ... a abych řekl pravdu ... doteď nevím, jest-li barva nebo čb ... barevná má jiný název (Čekání na trávu.-) a mám ji také rád .-)

.

Jupí! ... návrat zdvojených palců ... Vy víte, jak mi udělat radost ... že jo? .-)

Jo, někdy stačí jedna fotka

Díky, Honzo .-)

Někdo tu rozházel dětské rakvičky...

návštěva z pekla ... teď aby má milá věnečky pekla .-)

Jedna lavička na tom trávníku přebývá a devět jich tam přebývá

To mi připomíná vtipy o matematicích: Matematické úlohy můžeme dělit na triviální a dosud nevyřešené.... :-)

Na mě působí trochu zpěvavě... nebo jak kostky cukru... V té bílé je naděje a v křivkách laviček doteky... Krásné...

Moc hezky jsi to popsala. Děkuji .-))