Sopečný prach je schopen zanést turbíny tryskových motorů i poškodit vrtulové stroje. Technici jistě najdou nějaké řešení jak zabránit pronikání nečistot do motorů, ale pravděpodobně to sníží jejich výkon a prodraží to výrobu. Moderní vzducholodě sice slouží především k vyhlídkovým letům a ke speciálním výzkumným úkolům , ale mohla by nastat i renesance transtlantických letů jako za časů Zeppelinů. V době odolných plastových konstrukcí by neměl být problém zkonstruovat a provozovat bezpečné velkokapacitní vzducholodě pro vysoký počet cestujících a velkou hmotnost nákladu. V nedávné době byl ukončen provoz nadzvukových dopravních letadel Concorde pro velkou spotřebu paliva, hlučnost a nadměrné provozní náklady. V Rusku nadzvukový osobní Tu-144 také skončil. Vzducholodi by se pohybovaly téměř nehlučně při použití slabých elektromotorů - například na solární pohon. Pro minimální spotřebu paliva a ekologický provoz by doprava byla pravděpodobně ekonomická. Návratnost pořizovacích nákladů by mohla být velmi rychlá a doprava by byla v krátké době zisková. V současné době má většina aeroliníí velké ztráty právě pro rostoucí ceny speciálního leteckého paliva. Je otázka, zda by se lidé spokojili s menší přepravní rychlostí.
Které další sopky by mohly ohrozit leteckou dopravu v Evropě ?
V Čechách máme naštěstí jen pozůstatky dávné vulkanické činnosti a žádné aktivní sopky. Ale například Etna na Sicílii a blízné Liparské ostrovy s aktivními sopkami Stromboli, Vulcano aj. je potenciálním nebezpečím při vyšší aktivitě a větších erupcích. Vulkanologové upozorňují na nebezpečí možné aktivace Vesuvu u Neapole. Kdysi jsem vystoupil na vrchol Etny, která často kouří, ale naštěstí méně než ta islandská. Bohužel tekoucí láva z Etny poškozuje okolní vesnice a krajinu.Tady je hrozivý aktuální snímek z Islandu. V Ázii je také velké množství sopek, které by mohly narušit leteckou dopravu. V Severní Americe to byla sopka Mt.Helen s řadou dalších. Jihoamerické i středoamerické sopky se nedají také podceňovat.
Žádný vulkanolog však nepředpoví přesně začátek ani konec velkých erupcí. Vulkanická činnost je velmi obtížně předvídatelná. Odbornící se sice snaží podle některých změn v kráterech a okolí předpovídat blížící se nebezpečí, ale odhady jsou jen přibližné. V některých zemích se provádí nucená evakuace obyvatelstva v okolí aktivních sopek. Přesun velkého počtu lidí a majetku je organizačně obtížný a nákladný. Někdy k prudkým erupcím nedojde a obyvatelé se vracejí zpět rozhořčení, že se stěhovali zbytečně. V praxi potom odmítají další evakuace, protože je považují za zbytečně a žijí v blízkosti sopek, i když jim hrozí podobné nebezpečí jako starověkým městům v blízkosti Vesuvu po erupci 79 n.l. (Pompeje, Herculaneum, Stabium)
Problémy letadel s popelem a plyny
Prezident USA Obama nepřiletí do Polska na pohřeb pro nebezpečí z poškození letadla. Také náš prezident a další vládní činitelé pojedou pro jistotu vlakem, a pak automobily. Mnoho turistů, kteří uvázli na letištích v celé Evropě zvyšuje příjmy železniční a autobusové dopravě, které jsou sice pomalejší, ale spolehlivější. Letecký provoz byl varován zkušenostmi pilotů z roku 1982, kdy Boeingu 747 vysadily všechny čtyři motory po nočním průletu mrakem sopečného popela nad Indonésií. Naštěstí se britským pilotům podařilo přistát po klouzavém letu , když se jim pak povedlo znovu nastartovat znečištěné motory. Navíc měli piloti velmi ztížený výhled z kabiny, protože při vysoké rychlosti jim sopečný popel poškodil okna. Později vyznamenaná posádka zachránila 260 cestujících a sebe. Podobně došlo nyní k obtížím u letu finské stíhačky F-18 Hornet v mraku popela z Islandu.
Jedním z možných řešení je ekonomicky a ekologicky výhodnější použití vzducholodí v letecké dopravě. Tam by prachem znečištěný vzduch tolik nevadil. Do moderních tryskových letadel však není možné zařadit filtry vzduchu tak snadno, jako papírové filtry do automobilů, se kterými se běžně dopravujeme.
