Nejvíce energie na vaření má naše denní hvězda Slunce. Parabolická zrcadla umožňují ze sluneční energie dosáhnout teplotu varu i v hrncích uprostřed afrických pouští a stepí, kde není dost dřeva. U nás doma používáme buď elektrické vařiče nebo plynové hořáky. Kdo topí ve sporáku dřevem nebo uhlím, tak tam je také uložená sluneční energie. Jedinou výjimkou je elektřina z jaderných elektráren. Pohyb větru pro větrné elektrárny má také na svědomí Slunce. Při hurikánech, tajfunech, tornádech a vichřicích je pohybové enegie ve vzduchu až moc. Slunce nám vaří počasí. Slunce má na povrchu teplotu přes 5500 °C a je více než 150 miliónů kilometrů daleko. Je 109 x větší než Země a má přes 1,39 miliónu kilometrů v průměru. Povrch Měsíce dokáže sluneční záření ohřát až nad 120 °C a my jsme si u nás v Česku před několika dny užili vedra nad 30 °C ve stínu. To jsme se také trochu vařili ve vlastní šťávě. Do toho se doma rozhodlo - udělat hrnečku vař - a z jahodové sklizně zavařit dobré džemy ( jamy ). Tak přidávám pár snímků z vaření u nás , protože z kosmu vlastní fotografie vaření atmosféry nemám.
Slunce vaří počasí v našem hrnci - hurikán Floyd v roce 1999Foto : free-wikipedie
Díky slunci všechno roste a kvete
Díky slunci máme co sklízet
Rychle opláchnout
A hned hrnečku vař
Aby hrneček nepřetekl jako v pohádce - vaříme duo
Aby vařená jahodová kaše nebyla všude - tak tu nevařenou uložíme do mrazáku jako jahodovou dřeň na zimu. Ale zatím neznám žádnou pohádku - " Mrazáku mraž. " A tak zvonec a pohádky je konec.
Hudební příloha z roku 1968 - písnička "Hrnečku vař " The Rebels