"Máme tady hrozný požár! Dostaňte nás odtud! Hoříme !" tak
nějak by mohl začínat další dobrodružný román Julese Verna. Bohužel to
nebyl jeho sci-fi román, ale tragická skutečnost 27.ledna 1967
při přípravě letu amerických astronautů na Měsíc . Záznam hlasu Rogera
Bruce Chafee byl poslední projev života v kabině Apolla 1 v 18:31:16 na
startovní rampě Cape Canaveral na Floridě. Bohužel ze složitě
uzavřené kabiny Apolla-1 technici tři astronauty nezachránili.
Neuhořeli, ale udusili se dýmem požáru. Proto byli konstruktéři nuceni
odstranit hořlavé materiály z kabiny a kyslíkovou atmosféru, která
způsobila prudké hoření.
O dva roky později finišoval v roce 1969 závod
mezi USA a tehdejším Sovětským svazem o první přistání člověka na
Měsíci. Špionážní družice obou stran ukazovaly přípravy na kosmodromech
v kazašském Bajkonuru i na Floridě v USA.
Velmi zvláštní shodou
okolností situoval Jules Verne start osádky na Měsíc
už v roce
1865 také na Floridu nedaleko nynějšího kosmického střediska. Jako
spisovatel předstihl o více než 100 let skutečné události, i když
mu musíme odpustit některé fyzikální omyly. Třeba nesmysl, že tři
cestující
na Měsíc by přežili zrychlení v projektilu obrovského kanónu Kolumbiady
po vystřelení z 270 metrů dlouhé hlavně. V Apollu 10 také letěli tři
lidé s velitelskou lodí Columbie a po úspěšném přistání na Měsíci se
stejně jako hrdinové románu Julese Verna vrátili také přistáním do vod
Tichého oceánu.
Jules Verne jako původním povoláním burzovní
makléř věděl, že projekt cesty na Měsíc bude vyžadovat obrovské
množství finančních prostředků. Proto ve své knize "Ze Země na Měsíc"
mluví o finančních darech zemí z celého světa, aby se cesta na Měsíc
mohla uskutečnit.V minulém století USA dokonce nabídla spolupráci
při dobývání Měsíce tehdejšímu SSSR, ale předseda rady
ministrů Nikita Chruščov údajně dvakrát odmítl, protože Sovětský svaz
měl značný předstih v raketovém výzkumu. Později Sověti uvažovali o
kosmické spolupráci s USA, ale prezident Kennedy byl v roce 1963
zavražděn při atentátu v Dallasu a Nikita Chruščov byl zbaven veřejných
funkcí. Sověti přestali usilovat o přistání na Měsíci s lidskou
posádkou a Američané to nevěděli a riskovali, protože prezident
J.F.Kennedy 25.května 1961 při zaostávání za Sověty prohlásil
."Rozhodli jsme se letět na Měsíc. Chceme v tomto
desetiletí letět na Měsíc a dokázat ještě víc. Ne proto, že je to
snadné, ale
proto, že je to obtížné. “ O letu na Měsíc už uvažoval ve starém Řecku
satirik Lukianos ze Samosaty. Také autor Barona Prášila a mnozí další.
Román Julese Verna "Ze Země na Měsíc" nadchl mnohé vědce, kteří
později plánovali skutečnou cestu na Měsíc. (Když kliknete na
fotografii lunárního modulu nad Měsícem, tak se vám obrázek
zvětší téměř na celý monitor počítače). Letos uplyne již 40 let
od prvního přistání astronauty USA na Měsíci. Sověti přivezli ve stejný
rok na Zemi měsíční horninu pomocí automatické sondy. Naplnění snu o
cestě člověka na Měsíc stálo hodně lidských obětí na Zemi i v kosmu.
Bohužel projekt výzkumu Měsíce - Apollo byl zkrácen pro velké výdaje
USA při válce ve Vietnamu. Místo Apolla 20 bylo expedic jen 17.
Posledním člověkem na Měsíci v roce 1972 byl původem Čecho-Slovák Eugene Cernan
,
který doufal, že se lidé na Měsíc brzy vrátí pokračovat ve výzkumu.
Válka ve Vietnamu skončila až v roce 1975, a pak teprve Spojené státy
spolupracovaly se Sovětským Svazem v projektu Sojuz-Apollo
na základě dohody z roku 1972. Dnes je pro nás samozřejmostí, že ve
výšce 350 kilometrů nad Zemí obíhá mezinárodní vesmírná stanice ISS (Internationa
Lunární modul nad Lunou a nad horizontem jako modrá Luna ?Wikipedie - NASA
