Myslím

že Vánoce jsou horší. Aspoň je s tím ještě víc práce a  zdobení a obchodování

promin, ale je to intenzivne podana snuska nesmyslu

vyvolana nedospelou mysli. Vsechno je tu cerno-bile, jo a ne, navzdy anebo nikdy, "slavi cely rok anebo vubec".

1)Nikdo nikoho nenuti slavit Valentyna, tim mene v Cesku, kde 1.maj je porad jeste mnohem zvyklejsi den lasky.

2)Staci trochu premyslet, udelat co vyhovuje tobe samemu a nevsimat si reklam, jako ostatne vsude jinde. Koupis neco  jenom proto, ze reklama tvrdi takovy supr-dupr be mel mit kazdy?A kdyz to nekopupis, napises o tom blog jak je to smutne?

3) Kdo slavi Valentyna nebo 1.maj netvrdi, ze ten den miluje vice. Je to pro ne den, kdy svatek nema jmenovany v kalendari, ale kazdy kdo citi "mam te rad" a nemusi to byt jen Hynek, Vilem nebo Jarmila. Vynadas vsem za prinesenou kytku k svatku, ze jsou pokrytci a ze by na tebe meli myslet cely rok anebo vubec ne? Stejne jako k svatku, neni nijak zavrzenihodne, kdyz nekdo prinese kytku na Valentyna nebo o 1.maje osobe, kterou ma rad.

Narozeniny máte taky jen jednou za rok,

přestože ani po zbytek roku nejste neviditelný. Prostě jeden den jen pro vás... pro lásku... pro zesnulé. Proč ne?

Já to beru jako další svátek,

nic víc. Manžel mi nosí květiny poměrně často a to už od dob mládí, kdy peněz až tak moc nebylo, ale koupil mi třeba kytičku,kterou u nás tady prodávali lidé ze zahrádek. Dnes si u té příležitosti zajdeme na večeři, což děláme také často.  Není třeba to brát jako kýč, ale jako příležitost  uvědomit si, že mám vedle sebe člověka, se kterým mě baví život.

Víceméně souhlasím.

Valentýn byl svatý, uctívaný i v Evropě, ale jeho nynější komerční podoba je import z Ameriky, proto jej také ignoruji. Nicméně bych neházelo do jednoho pytle, jak kdo prožívá jakýkoli svátek či výročí. Není spravedlivé říct, že všichni, kteří  jsou na dušičky na hřbitov, jsou pokrytci. Nevíte jak to kdo v sobě prožívá... Já třeba mám různé svátky ráda - třeba za den lásky slavím 1. máj. A přesto, že se ten den líbám pod třešní, mohu odpřisáhnout, že svého milého mám ráda celoročně :-)

Takže hlavní myšlenky máte dobré, jen Jste je napsal příliš zbytečně vypólovaně: buď a nebo. Ale to patří k mládí, máte na to právo. Pište dál, přeji Vám štěstí a inspiraci. Vaše kolegyně blogerka a externí redaktorka Lucie

Dala jsem Vám mladíku karmu, ale

pouze za Valentýna, je to vážně importovaný fujtajbl, který nemusím, na druhou stranu - čím více stárnu, tím více si potrpím na dárečky a mám radost z toho, když si na mě mí blízcí či přátelé vzpomenou. Hned je ten svět krásnější a sluníčkovější. Ale pravdou je, že stejně tak nemusím ani MDŽ. Ideální je, když jsme obdarovávány v průběhu roku kdykoliv A "dušičky", ty mě také štvou. Každý odrhne s pomníčkem i to své špatné svědomí, zapálí svíčku z Lídlu, plácne tam věnec a zdrhá. Žádná pieta, zavzpomínání s ostatními na zemřelého - "jen aby sousedi viděli že se staráme"  a rychle pryč ze hřbitova, vždyť stejně už fouká a je zima. Když někteří zapomenou, tak kolem sebe jen slyším - no hrůza, co tomu řeknou sousedé a co na to přízeň...a já jen na to dodávám - a co na to sám nebožtík ..

letos má únor o den navíc

klidně ho ignoruj

Ale vy jste to jen nepohcopil...

Takže svým blízkým nebudete kupovat kytku nebo dárek k svátku nebo narozeninám - vždyť je přece máte rád celý rok, tak přoš zrovna jeden den v roce? A až budete mít děti, tak proč byste jim kupovat dárky zrovna na Vánoce - když to dělají všichni? Jako gymnazista máte asi spoustu času, ale jsou lidé, kteřé pracují od rána do večera, málokdy mají čas se zastavit, pořád mají něco na práci - když může jeden., nemůže druhý... A pro ty může být 14. únor prostě jen důvodem k zastavení a strávení hezkého večera s partnerem (partnerkou)