Nebojím se Boha(Bohů), ale víry v ně

Ve jménu Boha zemřít. Ve jménu Boha zabíjet. A ve jménu Boha žít. Nebo Bohů to je jedno.

Četl jsem článek Radka Hlaváčka (http://hlavacek.blog.idnes.cz/c/7802/Melo-by-se-nabozenstvi-vyucovat-na-skolach.html) a zaujala mě diskuze k němu. A přemýšlel jsem o tom celém o víře v Boha ... potažmo v Bohy a došel jsem k těmto závěrům:

1. Víra v Boha/y je na každém člověku. A nikdo nemá právo nikoho k ní nutit.
2. Dřív existovala morálka než náboženství a podle morálky se vytvářelo náboženství.
3. Víra ve vyšší bytost je prapodivná, protože nic neřídí moje kroky.
4. Tolerance samotných věřících je důležitější než samotné víry.

Ad 1. Najde se spousta lidí, co vnucuje svoji víru. U mě to nemá smysl, protože jsem v tomhle ohledu až moc skeptický. Víra se zakládá na tom, že člověk chce v někoho či v něco věřit. Já věřím jen v sám sebe, co sám dokážu.

Ad 2. Když někdo tvrdí, že z víry vychází naše morálka není to tak. Je spousta států a věří v jiné Bohy a přesto jsou základy stejné. A nedá se tvrdit, že dokud u nás nebyli křesťané tak jsme neměli morálku nebo nějaké zásady.

Ad 3. Jak může vyšší bytost řídit moje kroky? Já chci věřit, že svůj osud můžu ovlivnit sám, ne že nějaký dědula nebo nějaká parta lidí sedí na obláčku, kouká na všechny lidi a řídí kroky každého. Přeci by z toho museli za chvíli být mešuge. ( odkazuji na okřídlené úsloví Bez Boží vůle ani vlas z hlavy nesejde )

Ad 4. Věřící ve jménu boha páchali strašný věci. Víra samotná nic neprovedla, ale věřící jsou nebezpeční. Bůh pro mě není, ale Ti, co věří, páchali hrozné věci, ne všichni, ale je jich stále dost.

Války ve jménu víry ať už se jim říkalo Svaté války ... či teď jak se jim říká moderně tažení za demokracii (Afghánistán, Irák a tak). Jsou to jedny z nejnebezpečnějších válek, protože člověk nejedná racionálně, ale ve víře v to, že Bůh mu pomůže.

Jsem vůči všem tolerantní, ale to mi nebrání těchto věcí se bát a mít respekt. Ano veřejně se přiznám, že i v 21.století mám strach z věřících a z víry v ně. A podle mě by se víra měla stát součástí osnovo škol, možná jakou součást matiky, protože spousta dětí se bojí matiky a má z ní respekt. Ale věřit nebudu a nechci a nikdo mi víru nevnutí, protože já věřím, že jen silná osobnost může řídit svůj vlastní osud a nenechat se nikým jiným řídit.

A to ani nemluvím o létech inkvizice a upalování za čarodějnictví, kdy spousta lidí zemřela ať už z těch nebo oněch důvodů.

Ale nemůžeme říct, že za vše může víra. Víru tvoří lidé. A jací jsou lidé taková je víra. Stačí se podívat na budhismus toto jediné náboženství si myslím, že má hodně do sebe. Zejména proto, že nenařizuje nikomu v jeho jménu ničit, ale učí toleranci, což si musíme přiznat nám občas chybí.

A na závěr klasická věta: Bůh Vás vidí, Budha toleruje, Aláh miluje ... a víra Vás potrestá, jak dodávám já.