Čtyři druhy tolerance

Měli bychom konečně začít nazývat věci pravými jmény a ne jen doufat, že jen věřit tomu co se se říká.

První druh:
Opravdová
To je tak, když vidíte něco co se Vám sice nelíbí, ale je Vám to fuk nikomu to neříkáte. Zkrátka a dobře necháte to plavat. To je pravá tolerance. Může se Vám to nelíbit, ale nikomu neříkáte o tom a nikoho tím neobtěžujete.

Druhý:
Rádoby pravá
Něco se Vám nelíbí, ale v tu chvíli to neřešíte, ale pak jdete za někým a říkáte, jak jste k nim byli ohleduplní a vlastně Vám nešlo o nic jiného než o cílové uznání okolí, jací jste ohleduplní.

Třetí:
 Kontra tolerance
 To je tak, když vydáváte netolerantní skutky za tolerantní. Seřvete někoho, že je netolerantní k Vám, když dělá něco, co se Vám nelíbí. A podobné skutky, co se tváří jako tolerance.

Čtvrtý:
 Vlastní netolerance
K čemu bych to přirovnal. Je to jako kdyby jste dal poslední kondom někomu jinému i kdy víte, že sami ho za chvíli budete potřebovat. Nebo necháte část obyvatel platit nájemný a některý ne, protože se bojíte nařčení z diskriminace.

Dají se tolerovat všechny, ale projevit k některým variantám toleranci, vyžaduje velkou dávku tolerance.

NElze ztotožňovat ignorování problémů s tolerancí. Takže se v práci nelze obhajovat, že jste projevili toleranci k rozbité nádrži a že ostatní musí projevit toleranci k rozlité kapalině. A samozřejmě nelze lidi označovat jako problém (to se děje jen v mafii). Co lidi dělají či jak vypadají je jejich věc, dokud to nepoškozuje někoho jiného.

Nelze u tohoto tématu nezmínit rasismus. K nim bychom měli projevit velkou dávku tolerance, protože tito lidé jsou chudáci a já je lituji. Asi si tím musí něco kompenzovat.

Na případné dotazy budu odpovídat 4.10.2007