Zákopy v našich ložnicích a Matrix

Zákopy třetí světové války se táhnou napříč našimi ložnicemi. Že kecám? Jde o počty dětí. A evropští generálové jsou celí nervózní, že dopředu prohráli příští války, protože jejich armády mají méně potencionálních branců než leckterá rozvojová země. 

Nejhorší nepřítel? Cizí dítě?Flickr.com

Například v Pákistánu a Afghánistánu žije dnes 38 milionů chlapců ve věku od 0 do 14 let, kteří dosáhnou vojenského věku v roce 2020. Budou mít převahu nad 36 miliony vrstevníků v USA a Velké Británii. A bude hůř. Na podobné asymetrie upozornila před časem kniha o válečných aspektech demografie Gunnara Heinsohna, která se v Německu stala bestsellerem svého druhu. Všechny podobné modulace budoucnosti se mohou šeredně mýlit díky mnoha neznámým (ne všichni se vojenského věku dožijí) a navíc ta technologická převaha... , ale podstata zůstává.

Rodiny s více dětmi mají z jistého úhlu pohledu více figurek, které mohou v pomyslné celosvětové strategické hře obětovat. Pro rodinu s jedním dítětem by to byla nenahraditelná ztráta. A bohužel-kvůli tomu, že někdo nechce války ať už z toho či jiného důvodu, nenastane ráj na zemi, kde lev olizuje jehně – tedy pouze láskyplně a cpe se mrkví, zcela svázán mezinárodním právem a dohodami.

Nemít děti je tedy svým způsobem opravdu zrada civilizace, ačkoli takové tvrzení zní v uších hranatě. Kritika proto volá, je to moje soukromá věc. „Má pravdu, předsedo!“ Jenže je tu jistá morální zodpovědnost za budoucnost – přece nemůžeme žít podle hesla: Po nás potopa. „Má pravdu, předsedo!“ Ovšem právě to je velmi rozšířené přesvědčení u nás: platím daně a vy se starejte, vy tam někdo venku a všechno zajistěte. „No tak – předsedo!“ Přesto se však takoví lidé v koutku duše cítí špatně a mají potřebu se obhajovat vůči moralistům na webu.

Je to na osobním rozhodnutí a na tom, jak se s tím tam uvnitř srovnáte. Ale dá se s tím něco dělat, nějak tomu pomoci?

Příkaz „Jděte a množte se!“ vydal už Nejvyšší, jenže – kdy jsme ho my, lidé poslouchali, stačí si vzpomenout na tu historku s jablkem. Třeba si řeknete, že tahle civilizace za moc nestojí, nebo je tak prima, že už jí nikomu dalšímu nedopřejete. Kromě toho všechny politiky na podporu porodnosti údajně dlouhodobě selhávají. A navíc je to druh sociálního inženýrství, které má zpravidla zcela nechtěné a pořádně negativní dopady. Zkrátka láska a touha jsou nejspolehlivější.

Ale stejně mě napadá – proč z těch našich daní nevyplácet mzdy rodiči v domácnosti, starajícímu se o dítě či děti do určitého věku, myslím opravdu vyšší mzdy než dnešní dávky. Lidé jsou přeci strategická surovina par excelence a tím nemyslím, že se z nás mají zrovna sekat monočlánky jako v Matrixu. A když se kouknu na to, kolik a za co dostává betonářská a asfaltová lobby každý rok od státu, mám pocit, že si ty mamči nebo taťky doma s kupou dětí můžeme dovolit. ČEZ by třeba taky přispěl.