Oranžový husa kejhá, neb je potrefený

Pustil se do mne za kritiku České televize vystavující v záři reflektorů Stanislava Grosse jistý p. Farský, arogantní, blahosklonný a nakonec hrubý. S b*lbci a d*bily vyhrožoval, ať se nepouštím do dalších akcí. Tak jo.

V diskusích, kde p. Farský vždy výlučně brání barvy ČSSD, jsem vyčetl, že se za nickem p. Farsky má skrývat Ondřej Macura, šéf sekce PR a marketing ČSSD. Je to ten samý, co má tady blog a pracoval pro bulvární deník? Doopravdy nevím. Styl argumentace v článcích a diskusních příspěvcích odpovídá. Odkazy na zasvěcené informace a osobní zkušenosti s pohlaváry ČSSD i chlubení se literárním vzděláním tomu odpovídají také. 

Ale je to vlastně jedno. O neradostném stavu české levice svědčí i úroveň dalších lidí, kteří se ji snaží hájit v diskusích na internetu a netvrdím, že jim v tom někteří ideoví  protivníci zdatně nesekundují. Přesto je nerovnováha úrovně obsahu a stylu patrná. Nákaza komunistickou stranou nebyla překonána a ani to asi nejde z personálních důvodů. Snad to postupně vyřeší generační výměny, ale zabere  to podle všeho mnohem více času.

Vzpomenu si totiž na Jiřího Paroubka a jeho slova o nové ČSSD. A hned vedle něj se vynoří osmadvacetiletý slohotvorný žoldnéř s úšklebkem cynického estébáka. Jsem samozřejmě zaujatý. Jsem přeci dosud pravicový volič, kterému je sice z české pravice  na zvracení,  ale vždy, když bezradně hledí na volební lístky, ozvou se potrefení oranžoví houseři.