Brabcův Máj? Oxymoron v krásném hávu...

Pro filmový Máj F. A, Brabce platí slova o prázdném nic v krásném hávu původně adresovaná samotné básni.  Ale možná, že to i s filmem dopadne jako s básní, z níž všichni znají jen pár veršů, a film bude oslavován kvůli několika přebarveným obrazům.

Filme! Brabce! Mateji! Ach jo...www.filmmaj.cz

Technika pompézního filmového komixu k mystické básni snad i patří. Tím nejhorší byl pro mě však výkon ústřední postavy – Matěje Stropického. Je to určitě krásný mladík a myslím, že v tuzemsku by určitě vyhrál nějakou soutěž. Jenže už u ukázek mě napadlo: Probboha ono to mluví! Hotový oxymoron.

Jestliže politická prohlášení Stropnického mladšího považuji za hloupá a nezralá, je to možná jen věcí odlišné politické orientace, na filmovém plátně však působí děsivě. Neví co s očima, jeho proslovy jsou strojené, gesta nemotorná. Škoda, že tento mladý muž není herecky tvárnější a Brabec není natolik schopný režisér, aby z něj vydoloval lepší výkon. Postava Viléma je zásadní. Na druhou stranu, pokud Stropnický hodlá zůstat v politice, je to dobře, alespoň je malá naděje, že ošálí více lidí.

Amatérská Jarmila měla snažší pozici kouzelného doplňku. Dívka je nádherná a její půvaby lahodí oku, ale Brabec zřejmě nechtěl natočit pornofilm.

Neshodnu se také tvrzením, že přednes Máchova Máje v podání Jana Třísky je jedinečný, pokud se tím nemyslí, že je jediněčně špatný. Třískův exaltovaný herecký styl přeskakující mezi strojeností a hysterií mi nevadil jen v Obecné škole. Na druhou stranu mu věk ubírá na té přemrštěnosti, takže mu přiznám, že umí být působivý i svým způsobem nezapomenutelný.

Máj nebo Kytice lákají k zfilmování, ale nemyslím si, že to má být formou nabarveného obrazového kýče, tak jak nám ho servíruje F. A. Brabec. On podle všeho není režisér, ale opravdu více kameraman – podobá se malíři a děj je pro něj jen dalším oslím můstkem k obrazu následujímu. Brabcův máj je tak obrazovou manýrou. Diváky si nejspíš získá a dívčí pokojíky získají nový plakát s pohledným hrdinou, ale již se trošku děsím, do čehože se Brabec pustí příště.