2009: Cyberwar á la Czech

Stačí  jediné klíčové slovo a roste úroveň nebezpečí. Na blogu se objeví zkratka ČSSD a v Lidovém domě vyhlašují žlutý poplach. Někdo se snaží stranu očernit, je třeba být ve střehu. Morava a Tlustý zvrátili rovnováhu a pomohli ve volbách, ale lidé zapomínají - to je jisté.

Flickr.com

Na žlutý poplach stačí pasteři. Zuřivě se logují a chrlí připravené výkřiky: Modré straky! Tuneláři, zloději! Proti strana nezůstává v klidu, mladí konzervativci mají na webu převahu a házejí granáty: Jylka Čičí, vezme pět na stole a už fičí. “Dobrá zvětšete fonty na verzálky,” zní pokyn aspiranta Dělnické akademie, ale jeho ruka už míří k oranžovému tlačítku, protože už přihořívá. A je to tady, už zase jeho jméno: Jirka Paroubek - to jméno nejde brát nadarmo. Oranžový poplach: Je potřeba připomenout Kubiceho. 

Modří aktivisté se nenechávají zahanbit a solí rány Kakaem, Internetem do škol, Grossem s igelitkami na Floridě. “Vražte tam Čunka, Temelín a radar, černoprdelníci rozmělní diskusi, Greenpeace a ta Tamášova paka budou aspoň zase něco dělat,” vydává pokyny ostřílený cyberwarior. 

Jeden z jeho podřízených přináší v třesoucích se rukou obvinění, že ON vzal několik desítek milionů od jednoho magnáta. “Zatím tam dejte, že autor je debil, modří to taky používají, když se někdo trefuje do V. K. - Víte Koho. A vzbuďte Dimuna, už se na to dívá několik tisíc lidí,” vydává velitel směny pokyny s krůpějí potu, která se ani nestačí rozstříknout na desce stolu, než vyhlásí rudý poplach. 

Tahle noc nebude krátká. 

Báchorky? Že nejde o nic? Jde o všechno, jde o vítězství, jde o to zvítězit v povědomí lidí. Jen tak se dá dostat k moci a alespoň na pár let získat nad finančními toky pod palcem státu a na rozhodování o pravidlech a procentech. Většina lidí nepotřebuje argumenty. Stačí pocity a dobře zapamatovatelná hesla a taky si ulevit, vykřičet svou zlobu na vhodného viníka toho všeho. Takže hurá a na bodák, je potřeba si vydržkovat vítězství.