Přijde nová revoluce a po ní nový středověk?

Podle všeho ano, tvrdí Lester G. Thurow, někdejší poradce ex-prezidenta USA B. Clintona. Míní tím možný a pravděpodobný úpadek Západu srovnatelný s úpadkem Evropy po zániku Říma, kdy prvním městem, které dosáhlo životní úrovně antického Říma, byl až Londýn v polovině 18. století...

A kdo jsou oni popletení revolucionáři, kteří po demokratickém puči ovládnou Západ? Podle Thurowa - důchodci! A (již v roce 1998) dodává: "Tato neproduktivní, stále početnější a politicky vlivnější skupina je schopna promarnit většinu toho, co bychom měli investovat do budoucnosti."

Jenže nezájem o investice do budoucnosti, zahrnující mj, i investice do vzdělání a základního výzkumu, je alarmující již dnes. "Západní demokracie však nepřestaly investovat jen do vzdělávání. Stále méně se pouštějí i do větších projektů, protože si namluvily, že i v tom je může zastoupit soukromý kapitál. Ale soukromí investoři, akcionáři velkých společností, se dnes zvýšenému riziku vyhýbají, nechtějí ukládat svůj kapitál do dlouhodobých projektů, kde by, v případě úspěchu, mohli čerpat zisk až po mnoha letech. Neinvestují ani v případě, že projekt slibuje mimořádně vysoké zisky. Celý horizont našeho myšlení se dramaticky zúžil. Málokoho zajímá zisk, který se dostaví až po čtvrtstoletí. Jenže zkušenost nás učí, že v podstatě jen takovéto investice přinášejí trvalý a všeobecný blahobyt. Tak to bylo v případě všech velkých objevů a vynálezů, v případě transamerické železnice, v případě Suezského průplavu, kosmického výzkumu, dokonce i v případě internetu," alarmuje intelektuály Thurow.

Příčinou zániku Říma a úpadku Evropy byl fakt, že, "Císařství ztratilo ducha, který ho budoval. Přestalo investovat do stavby cest, do vodovodů, vzdělání, dokonce i do armády. Postupně se změnila škála uznávaných hodnot. Peníze se začaly vynakládat na něco jiného: všechno, co bylo společné, se začalo rozkládat a slábnout před tlakem soukromého zájmu, a to ostatní už bylo jen otázkou času. Civilizační regres, dezintegrace, vnitřní nepokoje, narušené vztahy, ničení infrastruktury," vysvětluje Thurow.

Nynější Západ se nesporně ocitá v hluboké ideologické krizi a logicky nastupuje onen úpadkový trend. Nu a kdo je nakonec hlavním politickým viníkem této tristní situace? Podle Thurowa je jím především... levice! A jeho kritika levice je vskutku aktuální a současně zdrcující!

"V kultuře Západu zvítězil egoistický pragmatismus, který způsobil to, že rozhodující většina lidí se pokouší získat co nejvíc jen pro sebe. Z našich velkých snů zůstalo jen jedno: vyzískat co nejvíc věcí a mít svatý pokoj... Musí existovat nějaká idea, výzva, perspektiva, jakýsi společný sen. Krize civilizace si vyžaduje vůdce, kteří se nebojí postavit se čelem vůči vlně egoismu. Kdosi na samém vrcholu musí mít odvahu říci všem voličům, že systém už nefunguje, že musíme vytvořit jiný...

Po druhé světové válce začala pravice vnášet do politiky pragmatismus, levice zůstávala při své překonané vizi. Teď, když levice úplně ztratila vědomí historické mise, kapitalisté se nemusejí z této strany ničeho obávat... Levice totiž na celém světě ztratila víru v to, že je schopná něco změnit. Celá léta se pravice snažila brzdit ofenzívu levice. Konzervativci oddalovali reformy, brzdili změny, ale levice se pokaždé, když se dostala do vlády, pokusila něco změnit. Před dvaceti lety se úlohy vyměnily. Pravice privatizuje, vymezuje stát, hlásí kult individualismu a svobodného trhu, a levice, dokonce i když sedí ve vládě, se odvažuje tento proces jen tlumit. Přitom programové rozdíly jsou v podstatě bezvýznamné. Levice uvěřila ve svobodný trh, uvěřila pravicovému individualismu. Jestli se dají vystopovat jakési rozdíly, pak jen v tom, že levice ze setrvačnosti ještě rozdává jakési drobky blahobytu. Ignorujíce existenci globálního trhu, pokouší se levice udržet stará sociální privilegia, ale to je cesta, která nikam nevede."

Ano, ale taková přece vždy byla především celá polistopadová ČSSD! Někdejší hrdinné socany, kteří za těžkých perzekucí hodlali před 130 lety měnit svět, vystřídali bezuzdní kariéristé, egoisté, podvodníci, lehkoživkové, nevzdělanci, primitivní velrybáři a dokonce mafiáni a jejich klienti (podobmý úpadek jistě postihl i další strany, ale zde je řeč o ČSSD). Ti všichni se v této pokleslé, a neobjektivními masmédii zcela dezorientované české společnosti, drží u koryt sliby co největšího drobku blahobytu! Ale kolik takových "drobků" již vyhodili na volební kampaně a kolik jich mají na svých kontech včetně zahraničních?

Co je vám po tom, hlupáčkové?...