Vždycky když čtu podobné výlevy jako v téhle diskusi, říkám si, jak je dobře, že žiju v zemi, kde jsou, alespoň v tomhle, normální zákony. Kde ženě nemohou  do jejího nejintimnějšího života mluvit pobožní pánbíčkáři nebo muži, kteří by ženám nejraději rozkazovali a ovládali je, jako v devatenáctém století...

A jak to dítě k tomu přijde?

To je takový úděl všech dětí.

Plod je součástí těla matky a ta si s ním, z hlediska přirozeného práva, může dělat co chce.  Aby si s ním nemohla dělat co chce, nebo co jí zrovna napadne lze zabezpečit například  rodičovskou smlouvou atd.   Vhodným nátlakem na špatné chování pak bývá ostrakizace těch žen, které se nechovají dle našich představ.

Možná jste si všimla nedávné zprávy o dětech, které se narodily jako HIV pozitivní. Jejich matky, rovněž HIV pozitivní, nebraly léky a neučinily opatření, která jsou nutná k tomu, aby významně snížilo nebezpečí přenosu HIV na dítě. Bylo k tomu vysvětleno, že to ženám nelze nařídit, protože plod je součást jejich těla a může si se svým tělem dělat, co chce.

A ještě jedna poznámka: V zahraniční dělali několik průzkumů, kdo vlastně rozhoduje o potratu. Ukázalo se, že více jak v 70 % je to někdo jiný než žena. Většinou podlehne nátlaku svého partnera, někdy rodičům, lékaři či sociální pracovnici. Zastánce názoru, že jedině žena má právo rozhodovat o svém těle, to kupodivu nechalo chladné.

no já to vidím tak že v těch 70 procentech je 69 procent těch, které mají výčitky a potřebují morální odpovědnost za svoje rozhodnutí hodit jinam nežli na sebe.

Musí jít o nějak jinak uzpůsobené mozky. Ničím jiným nelze vysvětlit tak diametrálně odlišné vnímání tak jednoduché věci. Ledaže by všechna ta sofistika zakrývala něco, co se přes všechnu proklamovanou svobodomyslnost stále ještě neodvažujeme otevřeně přiznat (ani sami před sebou). To první by bylo smutné, to druhé zlé (mrtvým je ovšem lhostejné obojí).

Na světě bude úplná rovnoprávnopst, až vymyslí umělou dělohu a žena  nebude k rodění dětí potřeba. Pak na ni budou kladeny úplně stejné nároky jako na muže. A já ot ženám ze srdce přeji .o)))

Doufejme, že se to nestane. Nebylo by daleko k "farmám" a "pěstírnám" novodobých otroků nebo vojáků. Už teď je snaha rozvrátit rodinu, dávat děti do pěstounské péče, stavět na roveň funkční rodinu s homosexuálními svazky. Nehezké výhledy.

Dítě je nová bytost a není to jenom další část těla jako je třeba ledvina. Není to její tělo. To zda je na matce závislé nebo ne je irelevantní. Ostatně i zdravé, donošené narozené dítě je závislé plně na péči rodičů (dospělých). Je to vražda z hlediska etiky o tom nemůže být pochyb. Stát nemůže zabránit této vraždě o nic víc než může zabránit jakékoliv vraždě. Jenomže to neimplikuje, že by to mělo být legální. Paralela k holokaustu má svoji logiku, protože je to vlastně také "legální" vražda posvěcená státem a společensky akceptovaná.

Ono rozhodnutí (ne)mít děti stojí totiž dalece předtím, než dojde k početí. Potrat je totiž primárně fallback při selhání antikoncepce (lidský faktor nevyjímaje). Tudíž problém je hlubší a začíná v přístupu k sexualitě a rodinnému životu (a to jak u mužů tak i u žen).

Když žena podstoupí potrat tak to není všem dnům konec, vždycky je naděje, ale je to těžký prohřešek (ženy a všech zúčastněných) proti člověku (a Bohu - pro věřící).

Souhlasím s vámi.  V  době antikoncepce, pilulek a "pilulek po", které umožní ukončit těhotenství v době kdy ještě ani nezačalo, ve stádiu nediferencovaných buněk,  není k potratům rozumný důvod

Plod dítěte, ačkoliv je spojený s tělem matky, není jeho součástí. Mimo jiné má jinou DNA. Mělo by s ním tedy být zacházeno jako se samostatnou bytostí. A pokud ženě přiznáme právo volně nakládat s jeho životem, porušujeme tím:

1. zásadu, že člověk by neměl mít právo svévolně zabít člověka

2. zásadu, že o dítěti mají rozhodovat oba rodiče

Částečně jsem se tohoto tématu dotkl i v článku na mém blogu "Proč nepodporovat samoživitelky" (část 2.): http://hodina.blog.idnes.cz/c/419333/Proc-nepodpor...

Pane Hodino, středověk vítá a klávesnice dovolí všechno, i paušalizovat. A nejlépe se posuzuje pěkně z dálky. Třeba bych doporučoval se zamyslet nad tím,že někdy životní situace ženu k takovému těžkému rozhodnutí donutí. A většinou ti,kteří odsuzují by nakonec té ženě pomocnou ruku nepodali. Začněte prosím posuzovat jiné záležitosti a tohle ponechte ženám samotným.Jsou to svobodné bytosti, stejně jako vy.