Zelený chaos jménem Thajsko
V husté zeleni se rýsuje červená střecha ve tvaru pagody. Nad zemí ji drží jen několik dřevěných sloupků, pod nimi podlaha, další sloupky a pak už jen vlhká hlína. Stěny jsou ze dřeva a často dosahují jen do úrovně pasu. Vyšší nejsou třeba, protože teploty se celoročně drží nad dvaceti stupni a chránit se Thajci musí jen před hustým deštěm. V tomto nezvyklém bydlení žije na jihovýchodě Asie většina venkovské střední třídy.
Binec, binec, binec
Tyhle zvláštní příbytky jsou jednou z prvních věcí, kterých si všimnete, když přijedete do Thajska. Společně s všudypřítomnou lepkavě trpkou vůni místní bazalky a stejně všudypřítoným nepořádkem. Kolem panelové cesty na ostrově Koh Tao, po níž projíždějí taxíky s turisty na korbách, se střídají rodinné domy, bary a křiklavé masážní salony. Kolem každého domu leží hromady plastových odpadků, shnilého ovoce, posekaných stromů, nepoužitého materiálu ze stavby a jiných zbytků smradlavě organického původu. Pak taky malé dřevěné konstrukce na kuřích nožkách. To jsou místa k odpočinku. Jsou vedle každého obydlí. Thajec si tam spokojeně lehne a odpočívá. Přesně uprostřed všeho toho bordelu.
Na Thajsku je několik zajímavých rozdílů, které jej odlišují od západního světa. Kromě libování si v chaosu a
nepořádku je to například chronická lenost a klídek. Všichni Thajci jsou ze zásady flegmatici a nic je neděsí víc než konflikt. Modelová situace – Evropan potřebuje něco vyřešit. Přivítá jej občas bezzubý, ale vždy široký úsměv a odkývání všeho, co řekne. Výsledek? Věci zůstaly přesně tak, jak byly a on nevyřešil vůbec nic. Zkusí to s lehce zvýšenou intonací. Úsměv mizí, věci zůstávají přesně tak, jak byly. Pokud to ještě nevzdal a začal křičet, věci zůstaly přesně tak, jak byly, pravděpodobně ho ale při nejbližší příležitosti natáhnou o pár desítek bahtů. „Thajci mají často pocit, že menší problémy je schopný si zákazník vyřešit sám, a tak není důvod mu s nimi pomáhat,“ potvrzuje Britka Lena Briggsová, jež provozuje hotel na ostrově Koh Phangan.
Lenost mají v genech i místní psi. Leží na okrajích silnic, jen pár desítek centimetrů od projíždějících aut. A to si můžete být jistí, že Thajci řídí jako šílenci. Psi jsou ale zvyklí, a tak klidně spí. Uprostřed toho bince, tak jako jejich majitelé.
V hotelech a restauracích je nápadné, že thajský bývá jen personál. Manažeři a majitelé jsou často Evropané. Pětatřicetiletá Briggsová to objasňuje:„Místní majitelé hotelů moc netuší, jaký je evropský vkus, a tak bývají zákazníci z jejich interiérových kreací docela vyděšení. To samé platí o úrovni služeb.“ Své zkušenosti s nimi má i osmatřicetiletý Michelle Emiliani z Itálie. Vlastní se svou thajskou manželkou Mon restauraci na ostrově Koh Samui. „Nechal jsem si objednat u místní firmy skleněné desky na stoly. Sklář je sám poškrábal. Po bezvýsledné hádce jsem mu je i tak zaplatil. Stejně na mě při odjezdu ukázal z auta prostředník,“ stěžuje si Emilliani. Thajci jednoduše nepotřebují, aby vše běželo rychle a spolehlivě.
Nohy, nohy, nohy
Další zajímavá věc je jejich fobie z chodidel. Noha má na Thajce asi stejný účinek jako česnek na upíry. Zouvají se skoro všude, obzvlášť na venkově. Poházené řady bot jsou před obchody, restauracemi i terasami jejich domů. Špinavé bosé nožky malých dětí pobíhajících po čistých, tyrkysově modrých dlaždicích verand tvoří krásný kontrast k těm shnilým banánům a jiným odpadkům, po kterých ještě před chvíli šlapaly na zahradě.
Podle cestovního průvodce Lonely Planet je například nepřijatelné dát si ve společnosti nohu přes nohu, protože pokud chodidlo míří na konkrétní osobu, je to velká urážka. Zároveň by si Thajec nikdy nedal nohy na židli nebo jiné místo určené k sezení. A když už, tak se zásadně zuje. Zvláštní. Kamkoliv tu člověk cestuje, jen dosedne, má u pasu okamžitě nějaké thajské nohy. Bosé. Ale pořád slušně špinavé. Thajci totiž nosí jedině otevřené boty. I policista má k černé uniformě často žluté žabky.
Foťák a král
A pak je tu thajský král. Pro místní obyvatele je to předmět neustálé adorace, součástí náboženství. Na rozdíl od předchozích zajímavostí je jejich láska ke královské rodině opravdu obdivuhodná. Portréty královského páru jsou všude. Jako obrovské billboardy na domech i u dálnic nebo jako malé fotky na recepcích hotelů a v restauracích. Podobizna brýlatého krále Phumiphona Adunyadeta, současného nejdéle vládnoucího panovníka na světě. Na trůně je už šedesát sedm let. Samozřejmě je i na bankovkách. Nezkoušejte proto zašlápnout odlétající tisícibaht nohou. Noha plus král je v Thajsku opravdu nepříjemná kombinace. Jeho manželka, královna Sirikit, má stejně mnoho billboardů, center a dokonce i vlastní muzeum v areálu královského paláce v Bangkoku. Úsměvná je králova vášeň pro fotografování. Na každé fotografii má na krku fotoaparát. V Thajsku mají i obdobu televizních reklam na objednávky pamětních medailí na dobírku. Sortimentem jsou tam ale sošky krále. To, že má soška pro větší autentičnost na krku foťák, je v reklamě speciálně zdůrazněno.
Aby se duchové usmířili
U všech domů si všimnete malých pestrobarevných chrámečků s obětinami. Slouží k usmíření ducha místa za škody způsobené stavbou. V buddhistickém Thajsku věří, že každé místo, zvíře i člověk má svého ducha, takzvaného pií. O hlavním městě Bangkoku se dokonce říká, že je prokleté. Na duchy místa jsou totiž stovky mrakodrapů už trochu moc. Největší škody živým ale dělají duchové zemřelých násilnou smrtí, kterých je ve dvanáctimilionovém Bangkoku každý den mnoho. Způsobují pak obrovská vedra, hořící továrny a další neštěstí. Na záchranu těchto pií je tu speciální charita. Četa dobrovolníků, kteří noc co noc vyrážejí jako první na místa nehod a dávají kusy těl zase dohromady. To aby se mohli duchové v klidu osvobodit z koloběhu zrození a smrti. Pokud by jejich tělesná schránka zůstala poškozena, byli by nuceni zůstat i oni. A škodit.
Tak trochu smutně o nové kolonii
V Thajsku vystupuje na povrch v poslední době jeden zvláštní paradox. Původní thajská kultura prostoupená buddhistickým náboženstvím se mísí se západní kulturou ve své horší podobě. Postupná okupace území evropskými a čínskými hoteliéry a turisty a jeho řízená proměna v evropský ráj na zemi pomalu přebíjí místní křiklavě a krásně barevnou originalitu. Jakoby místním jejich lenost nedovolila ani vzbouřit se na obranu svojí země. I přes veškeré těžkosti s thajskou mentalitou je tato zem pro cizince opravdu rájem, filmovou Pláží, na které jich čím dál víc chce trvale žít. A místní se stávají jejich podřízenými a zahořklými poskoky. Jejich usměvavé povahy turismus transformuje do podob zlodějíčků a podvodníků. „Nejhorší je tu to obrovské množství krádeží. Je to asi daň za to, že jsme sem přišli a zabrali jim jejich zem,“ přiznává smutně Briggsová. Zatím vždy svobodné Thajsko a jeho obyvatele totiž novodobý turistický kolonialismus připravil o víc než jen čisté a čistě bílé pláže. I přes svého krále, nohy a nepořádek Thajci začínají ztrácet svoji vlastní identitu.
Autor: Kristýna Schneiderová
Více informací naleznete na www.munimedia.cz
Stisk Studentský deník
Recenze: Divoká říše slibuje více, než zvládne splnit

Novinka nakladatelství CooBoo - Divoká říše autorky Stacey Marie Brown: Kniha se odehrává v dystopické Budapešti a nakladatelství se ji nebojí srovnat i s velikány žánru adult fantasy, ke kterým má však daleko.
Stisk Studentský deník
Tvorba komunity je pro nás klíčová, říká vedoucí Radia R Barbora Dohnalová

Největší studentské rádio na území Česka a Slovenska má nově zvolené vedení. Místo station manažerky získala studentka Barbora Dohnalová. V rozhovoru mluvíme o autenticitě, fungování, ale i osobním vztahu Dohnalové k Radiu R.
Stisk Studentský deník
Zápasník Chotěnovský: Trend MMA je teprve na začátku

V jednadvaceti letech se rozhodl pro sport, který u nás v té době nikdo neznal. Denně dojížděl sedmdesát kilometrů na tréninky z Dolní Dobrouče do Hradce Králové. Řeč je o MMA zápasníkovi Lukáši Chotěnovském.
Stisk Studentský deník
Komentář: Reklama na Formuli 1 v americkém Austinu

Max Verstappen znovu kraloval. Tentokrát na okruhu COTA (Circuit of the Americas) ve Spojených státech Amerických. Předcházelo tomu ale drama plné nehod, předjíždění a chyb. Byla to Formule 1, tak, jak ji známe.
Stisk Studentský deník
Recenze: Hlavní hrdina přepere tygra. To je bollywoodský trhák RRR

Bollywoodský film RRR, který se odehrává v koloniální Indii, nenechá diváka ani na chvíli usnout. Emoce, zpěv, boje. Film plný adrenalinu a nebezpečí.
Další články autora |
Poslední týden na daňové přiznání za rok 2024 online. Jak na to?
Nejen podnikatelé, drobní živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné musí podat daňové...
Turek jel rychlostí přes 200 km/h a fotil se u toho. Policie věc prošetřuje
Europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě) se na svém účtu na Instagramu pochlubil fotkou, ze které...
Po rychlé jízdě zemřel řidič v hořícím autě. Turek spekuluje o krvi na rukou médií
Hasiči v Brně v pondělí našli v hořícím voze mrtvého muže. Podle prvotních informací jel vůz po...
Jednání o míru jsou v kritické fázi, řekl Trump. Rubio rovnou naznačil konec
Sledujeme online Americký prezident Donald Trump v pátek naznačil, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo...
Papež František zemřel. Bojoval s nemocemi, bylo mu 88 let
Papež František v pondělí ráno zemřel. „Drazí bratři a sestry, s hlubokým smutkem musím oznámit...
OBRAZEM: Českou spořitelnu čeká stěhování. Na Smíchově vzniká nový kampus
Zaměstnance České spořitelny čeká už brzy velké stěhování. Banka si na pražském Smíchově staví...
Počkejte, máme pro vás slevu! Dodavatelé energií nabízejí lidem podpultové ceny
Premium Praxe dřív běžná třeba u mobilních operátorů se v Česku přenesla i do energetického sektoru....
V Motole se krade! varovali hned dvakrát ministra. Válek však tvrdil, že nic netušil
Premium Vypadá to, jako by se všichni domluvili: obvinění v kauze Motol – z uplácení či podplácení –...
Jaderné velmoci na kordy. Indie se mstí za útok na turisty, Pákistán hovoří o válce
Premium Indie se chce pomstít za útok na turisty tím, že Pákistánu vypoví smlouvu o vodě. Ten hovoří o...

Prodej chata, 60 m2 - Rabyně
Rabyně, okres Benešov
3 490 000 Kč
- Počet článků 2823
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1120x
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Atrium, časopis Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Twitteru
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na YouTube
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Facebooku
- Muni TV, studentská televize Masarykovy univerzity
- Magazín M, časopis Masarykovy univerzity
- Katedra žurnalistiky FSS MU Brno