Zdravý životní styl není pouze o stravě, ale i o relaxaci

Vyvážená strava je základem všeho, shodují se lékaři a odborníci na výživu. Studenti se však obvykle snaží ušetřit, kde se dá, a nad svým jídelníčkem málokdy přemýšlejí.

V ledničce poloprázdný kečup a dvě nožičky laciných párků z minulého týdne. Na kuchyňské lince se povalují talířky se zaschlými nudlemi od čínské polévky, směsicí drobků a dalšími neidentifikovatelnými hmotami. Nu což, zajdu si do menzy a dám si svoji oblíbenou pizzu stejně jako včera a předevčírem. Možná to zní až přehnaně, ale podobným stravovacím návykům ve skutečnosti holduje nejeden mladý student.

„Své tělo bohužel v mládí bereme jen jako samozřejmost a dokážeme ho dlouhou dobu plně ignorovat. To se nám daří velmi dobře až do chvíle, kdy se něco porouchá,“ varuje poradce pro výživu a zdraví Jan Cimburek.. Poukazuje na fakt, že spousta lidí si na své zdraví nedokáže vymezit čas, odmítá do něj investovat jakoukoliv námahu a dokonce i nepatrnou částku peněz. „Zapomínáme, že zdraví je opravdu jen jedno. Zdravý životní styl znamená mít vyváženou stravu, pohyb, naučit se relaxovat a věnovat se seberealizaci. Poruší-li se jedna z těchto položek, naruší se postupně i ty ostatní,“ říká důrazně. Výživový poradce radí studentům, kteří často nemají čas ani peníze, i v dalších ohledech.

Myslíte si, že jsou levnější potraviny horší než ty dražší, značkové nebo je jejich kvalita stejná?

Záleží na tom, co konkrétně si jdete nakoupit a jaké jsou vaše stravovací návyky. Pokud máte stravu založenou na těstovinách a levných uzeninách, ve kterých maso vůbec není, pak ji určitě nemohu doporučit. Na druhou stranu si můžete koupit levnou a vcelku kvalitní zeleninu, ovoce, mléčné výrobky, ryby a podobně. Je třeba naučit se číst etikety a zajímat se o složení jednotlivých potravin.
Je konzumace bio potravin, které jsou často až několikanásobně dražší, pro naše tělo výrazným přínosem?

Díky přísným normám není mezi bio potravinou a klasickou potravinou téměř žádný rozdíl z hlediska výživových hodnot. Výroba bio potravin ovšem chrání životní prostředí.

Oblíbenou „rychlovkou“ jsou instantní potraviny. Někteří studenti je jedí i několikrát týdně. Je podle vás lepší se jim vyhnout?

Instantní potraviny můžeme zařadit do jídelníčku jako nouzovou pojistku, pokud skutečně nezbyl čas na plnohodnotné jídlo. I zde však doporučuji pořádně prostudovat etiketu, než položíte výrobek do košíku.

V některých dnech je velmi těžké najít si mezi přednáškami dostatek času na pořádný oběd. Na řadu přicházejí jídla z fastfoodů a balené bagety. Co byste doporučil studentům v tomto případě?
Každý student již předem zná svůj rozvrh, a proto se může na takový den předem připravit. Je dnes snad hanbou nosit si do školy svačinu? Přitom stačí trocha fantazie. Mezi mléčnými potravinami se dají najít kvalitní a cenově přijatelné výrobky. Nebo takové vařené vajíčko dokáže pokrýt potřebu bílkovin na celý den. O zelenině a ovoci ani nemluvě. Pro představu, dvanáctka pivo, dva bílé rohlíky a klobása dá dohromady pět tisíc kilojoulů. Stejnou energetickou hodnotu však zkonzumujete, když si dáte dva kusy rýžových chlebíčků, krajíc tmavého chleba, jablko, mrkev, mandarinku, bílý jogurt, kousek sýru, papriku, dvě rajčata, müssli tyčinku, zeleninové rizoto, zeleninový salát, kousek čokolády a nekalorické pití. Je to hromada, která vystačí klidně na celý den. Porovnejte si teď celkovou cenu tohoto všeho třeba s jedním hamburgerem.
Ve školních menzách bývá vcelku pestrý výběr jídel a je pouze na studentech, co si vyberou. Jak by podle vás měla vypadat ideální týdenní skladba jídelníčku? Co si můžeme dovolit jíst každý den?

Jednou týdně si dejte porci hovězího masa, zvěřiny či luštěnin. Třikrát až čtyřikrát týdně si můžete dopřát vepřové nebo telecí maso, vejce, tvrdý sýr, drůbež, ryby či sladkosti. Denně jezte sýry, tvaroh, jogurt, zakysané výrobky, ovoce, zeleninu, chléb, brambory, rýži a těstoviny. Myslete na to, že strava by měla být především pestrá.

Studenti často opomíjejí polévky. Myslíte si, že je to velká chyba?

Polévka je základ každého oběda. Doplníte tekutiny, částečně se zasytíte a už nemusíte sníst tolik přílohy.

Proč je důležité ráno posnídat a jak by měla vypadat ideální snídaně?

Ten, kdo nesnídá, si většinou zadělává na obezitu a nemá dost energie do následujícího dne. Tito lidé se hůře soustředí, jsou celý den unavení, nepodávají patřičný výkon. Mezi večerním jídlem a snídaní je velmi dlouhý čas. Angličané pro snídani dokonce používají výraz „breakfast“, tedy konec hladovky. Snídaně by měla mít bílkovinný obsah. Při takové snídani zůstává hladina cukru poměrně stabilní a pocit hladu nepřichází tak brzo jako u sladké snídaně. Vhodné jsou mléčné výrobky, vařená vejce, šunka, ovoce a zelenina. Kdo nesnídá, měl by vypít alespoň čtvrt litru mléka nebo kakaa.
Většina studentů si zkouškové nedokáže představit bez litrů kávy. Existuje něco, co byste jim mohl doporučit jako vhodnější podpůrný prostředek?

Myslet si, že když vypiji litry kávy, podám větší výkon, je zcela neracionální. Například já vypiji kávu a za čtvrt hodiny spím jako dudek.. Vraťme se k definici zdravého životního stylu. Výživa, pohyb, relaxace, seberealizace. Naučte se čas lépe plánovat. Vím, že mnoho studentů si nechává učení až na poslední chvíli a pak zákonitě přichází stres. Přitom svižná půlhodinová procházka nám dá více energie než litry kávy nebo energetického nápoje. Pohyb je také nejlepší antidepresivum.

O zkouškovém řada studentů ze stresu přibírá na váze, jiní naopak hubnou. Je podle vás nějaký způsob, jak s tímto neduhem zatočit?

Je nutné dodržovat pravidelnost v jídle. A pokud potřebujete při učení něco „zobat“, doporučuji hroznové víno, mrkev nakrájenou na kolečka, nebo třeba sušené ovoce. Po ovoci a zelenině nepřiberete.

Eliška Raková