Každoročně se desítky dobrovolníků z Hnutí Duha vydávají po stopách vlků, rysů a medvědů. Mapují jejich výskyt převážně v Beskydech, ale také na Šumavě a snaží se odrazovat potenciální pytláky.
Beskydy Vlci v minulosti obývali téměř celou severní polokouli. Člověk je však na mnoha místech skoro vyhubil. Nejinak je tomu i v Česku, kde se pravidelně vyskytují pouze v Beskydech. O ochranu a sledování této chráněné šelmy se snaží mnohé ekologické organizace. Nejznámější z nich je Hnutí Duha, které pořádá od roku 1999 takzvané vlčí hlídky. „Projekt vznikl kvůli rozšířenému pytláctví v Česku. Všichni o této nelegální činnosti věděli, ale politici ji nijak neřešili,“ řekl koordinátor projektu vlčích hlídek Miroslav Kutal.
Vyškolení dobrovolníci se každoročně vydávají do Beskyd, kde hledají stopy, trus a srst velkých šelem. Nálezy pak slouží k pozdějším zoologickým výzkumům. Členové vlčích hlídek ke sledování používají fotopasti, které pořídí fotografii, jakmile zachytí pohyb. Fotopasti dobrovolníci instalují v blízkosti mrtvých zvířat, kterými se vzácné šelmy živí.
Od roku 2003 se hlídky kromě rysa, vlka a medvěda zaměřují také na sledování dalších chráněných zvířat. Snaží se rovněž odrazovat potenciální pytláky od nelegální činnosti. "Zatím se nikomu nepodařilo pytláka chytit. Pytláci si však musí dávat větší pozor," uvedl Kutal.
Sledováním vzácných šelem se zabývá také nezisková organizace Salamandr. „Salamandr má oproti Hnutí Duha výhodu, protože používá pasti na odchyt rysů. Není to ovšem typická nezisková organizace, protože má zaměstnance. Pro Duhu však pracují především dobrovolníci a vykazuje i lepší výsledky,“ řekla pravidelná účastnice vlčích hlídek Duhy Monika Dršková.
Přestože se projekt jmenuje vlčí hlídky, se stopami vlků se dobrovolníci téměř nesetkávají. Vlčí hlídky slaví větší úspěchy v mapování rysů než ve sledování samotných vlků. „Za poslední dva roky jsme nenašli důkaz o výskytu vlků v Česku. Je to nejspíš způsobené jejich intenzivním lovem na Slovensku, což ovlivňuje i okolní populace. Nedávno jsme však získali vzácné záběry rysa značícího si své teritorium,“ dodal Kutal.
Mnozí myslivci jsou však k významu vlčích hlídek poměrně skeptičtí. „Vlci k nám zabíhají pouze okrajově ze Slovenska. Místní krajina plná turistů jim ale nevyhovuje, proto se vracejí zpátky. Jejich výskyt nijak netlumíme, odcházejí sami. Proto si myslím, že vlčí hlídky nemají pro vlky téměř žádný význam,“ řekl myslivec Josef Žák.
Zástupci Hnutí Duha se na význam velkých šelem snaží upozorňovat i prostřednictvím výukových programů na školách a informačních stánků na různých akcích. Jejich projekt na ochranu šelem navíc zvítězil na mezinárodní soutěži neziskových organizací.
Pavlína Saxová
