Veletrhu vládne konfekce, móda je v nedohlednu

Sedmatřicátý mezinárodní veletrh módy STYL a KABO zaplnil od úterý do čtvrtka brněnské výstaviště. Pro někoho to byla velká obchodní příležitost, pro jiné možná zklamání.

Středa šestnáctého února začíná jako obzvláště sychravý den. Déšť se střídá se sněhem. Před brněnským výstavištěm sice stojí několik aut, ale jinak nic nenasvědčuje tomu, že uvnitř probíhá vyhlášený módní veletrh STYL a KABO.

Sedmatřicátý mezinárodní veletrh je stejně jako předchozí ročníky určený pouze pro podnikatele v módním průmyslu. Ostatním je vstup oficiálně zakázán, ale na paní u brány stačí udělat psí oči, uvést pár pádných důvodů, proč je vaše účast na veletrhu naprosto nezbytná, a už třímáte v ruce růžovou vrácenku.

Po počáteční euforii z úspěšného překonání vstupní brány čeká na neinformované návštěvníky několik nepříjemných překvapení. Kdo očekával živý ruch, je zklamán. Kdo předpokládal, že pronikne do světa opravdové módy, má slzy na krajíčku. V jedenáct hodin se pavilonem V volným krokem procházejí dvojice postarších dam a prohlížejí si zboží vystavené v obyčejných stáncích. Nikde ani stopa po úchvatných večerních šatech či extravagantních výstřelcích módních designérů. Panuje tady odměřená atmosféra vhodná k uzavírání obchodních smluv.

Hlavním účelem stánkařů není prodat vystavované oblečení či šperky, ale najít trvalé odběratele. „Některé kusy bižuterie jsou volně prodejné, ale musí nám zbýt dostatek kusů pro prezentaci naší firmy,“ vysvětluje Lucie Musilová ze stánku skleněných šperků Beadworld. Pro mnohé vystavovatele je STYL a KABO jedinečnou příležitostí, jak proniknout na trh. „Jsme ze severních Čech a nemáme žádného obchodního cestujícího, takže brněnský veletrh využíváme už pátým rokem k získání odběratelů na jihu. Daří se nám uzavírat poměrně dost smluv, většinu hned první den veletrhu. Dnes je tu opravdu málo lidí,“ komentuje prázdné uličky mezi stánky lehce znuděná Musilová.

V půl dvanácté přináší malé osvěžení módní přehlídka kolekcí nadměrné módy. Stále se pramálo přibližuje módnímu světu, který člověk vídá v televizních pořadech z Paříže, ale aspoň hraje hudba. Náladu návštěvníkům zvedá až přehlídka kolekcí prádla a plavek v pavilonu F. Na své si přijdou jak muži, kteří mohou obdivovat dlouhovlasé a dlouhonohé modelky, tak i ženy, jejichž pozornost přitahuje sympatický model s nejvíce vypracovaným tělem v modrých boxerkách Bruno Banani. Modelové se snaží předvést opravdovou show. Baví diváky tancem, odvažují se sestoupit z mola a kráčet mezi židlemi, pomrkávají po dámách a ochotně pózují před kamerami a fotoaparáty.

O hodinu později přichází na řadu soutěžní přehlídka top styl designer, která alespoň zčásti zasytí módy chtivé obecenstvo. K vidění jsou extravagantní kusy oblečení inspirované geometrickými tvary z kolekce Profilo od vítězky soutěže Miroslavy Horké nebo umírněnější modely Terezy Ujevičové či Evy Beránkové. Na konci se ujímá slova akademický malíř a designér Josef Ťapťuch. Ve své přednášce o designu a sériové výrobě mluví o tom, že v Česku prakticky neexistuje móda a design v pravém slova smyslu, pouze konfekce. S jeho tvrzením se ztotožňuje i návštěvnice Alena Pekárková. „Na veletrhu jsem potřetí, vystavují tu moji rodiče. Poprvé mě zklamal nejvíce, protože jsem měla velká očekávání. Teď už sem chodím jen pomáhat ve stánku, žádné modely mě tu nezaujaly. Je tu jen obyčejné oblečení,“ shrnuje své dojmy Pekárková. V tak sychravém dni je možná lepší zůstat doma.

Autorka: Jana Urmanová