Zima s sebou nepřináší jen lesklý bílý sníh a radostnou vánoční atmosféru. Mnohým lidem také podstatně komplikuje život, stěžují si na ni řidiči aut i silničáři. S mnohem významnějším omezením se však každou zimu potýkají lidé trpící astmatem.
Ostrava – S komplikacemi se každou zimu potýká i osmnáctiletá studentka Jana Hořínková z Ostravy. Trpí totiž nemocí odborně zvanou asthma bronchiale, pro většinu lidí známou jednoduše jako astma. „Problémy s dýcháním mám kvůli astmatu vždy, když se intenzivně hýbu, ale v zimě se nemůžu dosyta nadechnout skoro nikdy,“ popisuje Jana Hořínková příznaky nemoci, která se stala součástí jejího života.
Astma je onemocněním průdušek, které přecitlivěle reagují na některé látky z okolí. Projevuje se záchvaty dráždivého kašle, slyšitelnými změnami dýchání a neschopností dostatečně vydechnout. Příčinou astmatu je často alergie.
Astma u Jany Hořínkové propuklo před sedmi lety. Ještě předtím trpěla alergií, která v kombinaci se špatným ostravským ovzduším připravila nemoci živnou půdu. „Astma se u mě objevilo nenápadně. Byla jsem nemocná a kašlala jsem. Záchvaty kašle se stupňovaly, až dospěly do stádia, kdy jsem skoro nemohla dýchat,“ přibližuje začátek nemoci. Následoval převoz na pohotovost, kde jí oznámili, že trpí astmatem středně těžkého stupně.
Od té doby pravidelně užívá léky, které zmírňují příznaky nemoci. Nemohou ji však nikdy úplně vyléčit. „Dva měsíce jsem strávila v lázních a to jediné mi asi opravdu pomohlo. Zvládala jsem pak intenzivnější pohyb s menšími obtížemi než dřív,“ hodnotí léčení mladá astmatička.
Astma zatím nelze zcela vyléčit, protože jde v podstatě o přeladění imunity organismu. Léky, které astmatici užívají, pouze tlumí alergickou reakci v průduškách. Dlouhodobá léčba však může tuto reakci utlumit natolik, že zcela vymizí. Astmatikům kromě léků prospívá i fyzioterapie, pobyt v přímořských a vysokohorských oblastech či jeskyních.
V zimním období se příznaky astmatu projevují ještě výrazněji než obvykle. Hlavním důvodem je suchý studený vzduch, který přecitlivělý dýchací systém dráždí. V případě městského ovzduší astmatikům škodí také zvýšená koncentrace smogu. Každé ráno Janu Hořínkovou přepadá silný kašel, který nejde nijak zmírnit. Jediným řešením je přečkat ho. „Mám s tím problémy i ve škole. Třídní učitelka mě obviňuje, že stále chodím do školy nemocná a jednou mě dokonce vyvolala k tabuli, protože jsem svým kašlem v hodině vyrušovala,“ vysvětluje Jana Hořínková s úsměvem, jaké potíže může vyvolat špatný vzduch. Problémy ale mohou mít astmatici v zimě mnohem vážnější. „Nedávno jsem běžela na autobus a dostala jsem silný astmatický záchvat, takže se jakékoli větší fyzické zátěži v zimě vyhýbám,“ dodává smířeně Jana Hořínková.
V případě zvýšené koncentrace škodlivých látek v ovzduší doporučují lékaři astmatikům omezit pobyt venku, zejména v ranních a večerních hodinách. Při pobytu venku by astmatici měli omezit fyzickou zátěž, při které by museli intenzivněji dýchat.
Podle statistik Státního zdravotnického úřadu v České republice trpí astmatem přibližně 800 tisíc lidí. Z toho však asi 300 tisíc lidí o své nemoci neví a neléčí ji, protože příznaky astmatu jsou jen mírné. Dětí trpících astmatem je v České republice asi 10 až 15 procent. Výskyt astmatu v populaci stále roste. Může za to také špatná kvalita venkovního ovzduší a stresující životní styl.
Michaela Hořínková
Článek čtěte také na munimedia.cz
Michaela Hořínková
