Pochmurná atmosféra, umírající
lidé a plačící pozůstalí. Takový obrázek si většina lidí vybaví při představě
hospice. Atmosféra však nemusí být zdaleka taková. Zpříjemnit ji mohou i
dobrovolníci.
Ve volném case vypomáhá Veronika Mrtvá pacientum v hospici.Foto: Radka Šimková
Brno, Rajhrad - Jednou z hlavních myšlenek hospiců je služba těžce nemocným a umírajícím v rodinné atmosféře. Jak uvádí na svých internetových stránkách hospic svatého Josefa v Rajhradě, hospicová služba zaručuje, že nebude pacient při hospitalizaci trpět nesnesitelnou bolestí, a že bude moci strávit poslední etapu života v kruhu svých blízkých. Na naplnění těchto zásad se velkou měrou podílí i dobrovolníci.
Smrt nemusí být v beznaději
Studentka prvního ročníku psychologie Veronika Mrtvá dochází do hospice jako dobrovolnice od září. „Můj bratr dělal dobrovolníka v Olomouci. Obdivovala jsem, že dokáže přijít za lidmi, kteří třeba do měsíce zemřou, a povídá si s nimi," říká Mrtvá. Bratrovu dobrovolnickou práci začala brát jako výzvu. Dalším impulsem byla smrt dědečka. „Byl v domácí hospicové péči. Viděla jsem, že i když člověk umírá ve velkých bolestech, nemusí to být v beznaději. Začala jsem se opravdu zajímat," vysvětluje, jak se k dobrovolnické práci dostala. Domácí hospicová péče spočívá v tom, že člověk dožívá doma a stará se o něj rodina. Má však speciální vybavení, které je zapůjčené z hospice, a pravidelně ho navštěvuje doktor.
Pro pacientku bylo důležité, že jí dokážu odpovídat
Z první návštěvy hospice si studentka odnesla dobré dojmy. „Čekala jsem pochmurnou atmosféru, lidi plačící na chodbě. Prostředí však bylo velmi milé, personál vstřícný a veselý. Hezké vztahy mezi personálem a pacienty na mě zapůsobily," líčí Veronika Mrtvá. Jako silný zážitek z hospice popisuje návštěvu, kdy jí sestřičky svěřily starou paní, která byla po fyzické stránce čiperná, okolí už však příliš nevnímala. „Téměř dvě hodiny jsem s ní chodila po celém hospici a povídaly jsme si o nesmyslech. Pro ni ale bylo moc důležité, že jsem tam byla s ní a dokázala jí odpovídat. Byla pokojnější," popisuje studentka. Týden po setkání pacientka zemřela.
Kdo se necítí na návštěvy pacientů, může pomáhat s administrativou
Nabídka práce v hospici se zdaleka neomezuje jen na návštěvy pacientů. „Dobrovolníci pomáhají u pacientů, kterým dělají společnost nebo s nimi chodí na procházky. Pomáhat však mohou i v administrativě nebo na zahradě," popisuje možnosti zapojení zájemců koordinátorka dobrovolníků Mária Durkáčová z rajhradského hospice. „Hlavní je pomáhat s akcemi pro pacienty, chodit za nimi a povídat si s nimi, ale kdo se na to necítí, může pomáhat třeba s organizačními věcmi," potvrzuje Mrtvá.
Zájemci o dobrovolnickou činnost musí projít pohovorem s psychologem a absolvovat celodenní výcvik. „Je důležité, aby byl dobrovolník psychicky zdravý a vřelý k lidem," říká koordinátora Durkáčová. Podle Veroniky Mrtvé by v sobě člověk měl mít ujasněnou otázku smrti a nemělo by to být téma, před kterým utíká.
Pokud zájemce všechny předpoklady splňuje, sepíše s ním koordinátorka smlouvu. „Dobrovolník si určí, jak často bude schopný docházet. Je to ale spíš formalita," říká Mrtvá. Dodává, že když student například ve zkouškovém nemůže, nechodí. „Nejčastěji k nám dobrovolníci dochází jednou týdně. Momentálně máme nejvíce dobrovolníků z lékařské fakulty," sděluje Durkáčová.
Dobrovolnictví vynahradí finanční pomoc
Studenti často nemají peníze na to, aby mohli vypomáhat finančně. Podle Mrtvé je dobrovolnictví skvělou náhradou. „Myslím si, že všichni máme touhu nějak pomáhat. Určitě bych studentům doporučila dobrovolničit ať už v hospici nebo třeba s dětmi," říká studentka.
Radka Šimková
