Uprchlíci jsou občas nevděční, říká dobrovolnice

Práce s uprchlíky ji v mnohém překvapila. Zároveň však ví, že jim chce dál pomáhat. Veronika Faltová pracuje jako dobrovolnice pro Sdružení občanů zabývajících se imigranty a snaží se jim usnadnit řešení jejich každodenních problémů.

Veronika Faltová studuje na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity sociální politiku a sociální práci. Právě školní praxe ji přivedla k pomáhání uprchlíkům. Dokonce o nich připravuje pořad na studentském internetovém Rádiu R. „Občas jsou hrozně nevděční," říká o imigrantech, se kterými pracuje.

Co vás vedlo k tomu, že jste si zvolila právě práci s imigranty?

Už na gymnáziu jsem organizovala adopci na dálku, tahle problematika mne vždycky hodně zajímala. Věděla jsem, že se o tom v České republice moc nemluví.

V čem spočívá vaše práce?

Pomáhám imigrantům zvládat ty nejběžnější úlohy, které jsou pro ně složité, protože neumí česky. Jdu s nimi, když potřebují k lékaři. Musím jim pak rukama nohama vysvětlovat, ať se nadechnou a někam fouknou. Jednou jsem také byla se ženou, které se narodilo dítě, na matrice. Jenže byla negramotná a ani nevěděla, jak se jmenuje vesnice, ze které pochází. A tamní úředníci se vůbec nedokázali vžít do její situace.

Setkáváte se často s předsudky vůči uprchlíkům ze strany Čechů?

Hodně často. Velký problém s tím mají děti ve školách. Například turecké děti se setkávají s rasistickými projevy od českých dětí. Dokonce velmi špatně vycházejí s romskými dětmi. Někde už se setkaly s předsudky vůči Romům a tak je přejaly.

Překvapili vás uprchlíci něčím?

Moje představy o nich se změnily. Vždycky jsem si myslela, že uprchlík je člověk, který utíká ze své země například za vzděláním. Přitom ale většina těch lidí sem přichází z ekonomických důvodů, jen to zakrývají jinými. Často jsou negramotní a vůbec netuší, co je to Evropa, natož Česká republika.

Změnil se tedy váš přístup k nim?

Občas mne mrzí, že jsou dost nevděční. Na druhou stranu to ale chápu. Imigranti nerozumí tomu, jak to u nás je. Mají pocit, že my jim musíme pomáhat. Přijeli sem s iluzemi, že je tady všechno ze zlata, ale samozřejmě to tak není. Stalo se mi, že jsem třeba do rodiny, kde měli osm dětí, chtěla přinést hračku. Ale zjistila jsem, že nemůžu, protože najednou tu hračku chtějí všechny a poperou se.

Jací jsou lidé v neziskových organizacích, kteří imigrantům pomáhají?

Lidé ve Sdružení občanů zabývajících se imigranty předčili všechna moje očekávání. Jsou to většinou mladí lidé, takže kolektiv je velmi dynamický. Navíc práci všichni berou hodně vážně. Opravdu tím žijí. A to je dobře.

Na internetovém Rádiu R připravujete rubriku Z deníku uprchlíka. O čem je?

Je to rubrika pořadu Summit. Zvu si hosty na rozhovory o azylové politice. Jsou to sociální pracovníci, kteří uprchlíkům pomáhají. Myslím si totiž, že by u nás mohla být pomoc imigrantům lepší. Hlavně děti hodně trpí, když přijdou do školy. To prostředí je úplně odlišné od toho, kde se narodily. Nemají rodiče, kteří by jim mohli pomoct, protože jsou často negramotní a neumí česky. A ani učitelé na to nejsou dobře připraveni.

Lenka Bernátová