Ukrajinská studentka: S Rusy, kteří podporují Ukrajinu, problém nemám
Devatenáctiletá Anna Alieksieieva je z malého městečka Smila u Čerkasy, zhruba dvě stě kilometrů od Kyjeva. „Opustit Ukrajinu bylo to nejtěžší rozhodnutí, které jsme kdy jako rodina učinili. Útěk z Ukrajiny byl vyčerpávající a složitý. Uprchla jsem pouze s maminkou, protože tatínek musel zůstat. O to více byla a stále je celá situace velmi bolestivá,“ komentuje Anna. Nejprve odjely do Lvova, kde přenocovaly ve školní tělocvičně, poté pokračovaly do Polska na tři dny k rodinnému příteli, odkud se vydaly do Čech. Do Brna dojely 14. března.
Tváří v tvář válce
První dny na Ukrajině byly náročné. Sirény zněly neustále, a tak se Anna se svojí rodinou ukrývala v bunkrech.“ Spaní na židli bylo nepohodlné, navíc jsme měli velmi často hlad, takže otec riskoval svůj život, když sháněl jídlo. Tím nám sice zajistil alespoň kvalitní snídaně, obědy a večeře, ale situace nebyla bezpečná a my musely co nejdříve odjet.Z našeho města jel jednou za dva dny speciální vlak do Lvova, který pojmul pět až sedm set cestujících, ale vždy byl přeplněný a bylo v něm až kolem třinácti set pasažérů. Polovina všech lidí neměla ani místo na sezení a musela celou tu dlouhou cestu stát. Lidé dokonce vyhazovali z vlaku své kufry, aby udělali více místa pro další, kteří chtějí také utéct. Cesta tímto vlakem trvala zhruba šestnáct hodin, protože vlak byl ve velmi špatném stavu. Moje maminka měla ovšem kamarádku, která pracovala na vlakovém nádraží a ta nám doporučila počkat na jiný spoj, který jel ve 4 hodiny ráno. A tak jsme počkaly. Přijel velmi pěkný a moderní vlak, který byl hlavně téměř prázdný. Když jsme do něj nastoupily, uvědomila jsem si tu nejsmutnější věc, že ??můj táta zůstal stát na nástupišti a nevím kdy ho uvidím příště. Začala jsem velmi plakat a volat na tátu, vlak se rozjel. Po 15 minutách ticha a slz jsme se s maminkou vyfotily, abychom ukázaly tátovi, že vlak je úplně prázdný a jsme v pořádku,“ popisuje cestu Alieksieieva.
Neustálé kontrolování zpráv
„Po odjezdu z Ukrajiny jsem kontrolovala vývoj války každou minutu. Nemohla jsem kvůli tomu spát, neustále jsem se budila a hledala, co nového se kde stalo a jak je na tom mé rodné město. Jednoho dne jsem na internetu zahlédla fotky hořícího skladu, kterému šéfoval můj táta. Byla jsem vyděšená, jestli je naživu. Naštěstí se brzy ozval s tím, že nikdo nebyl zraněn,“ vysvětluje svůj strach o blízké. Dnes už se pokouší informace z fronty nečíst tak často a naučila se myslet i na jiné věci. „Každopádně nemůžu se kompletně odstřihnout od toho co se děje v mé zemi. I když nevyhledávám informace záměrně, vyskakují na mě nejnovější zprávy na sociálních sítích, které navštěvuji denně,“ dodává.
Brno jako druhý domov
V Brně se jich ujali Češi, u kterých bydlí dodnes. I když je u své adoptivní rodiny spokojená, dala by cokoliv za to, aby se mohla probudit zase ve svém rodném domě, jít za babičkou, o které je přesvědčená, že dělá ty nejlepší palačinky na světě a prožít alespoň jeden obyčejný den. „Všichni moji příbuzní zůstali doma. Jsme neustále v kontaktu, ale ze začátku s nimi komunikovala pouze máma. Nebyla jsem schopná koukat na jejich tváře, když byli například na videohovoru. Dnes už je to jiné, musela jsem v sobě tu zábranu prolomit. Jinak bych neviděla obličej svého otce přes šest měsíců. Kamarádi mi postupně moji odtažitost také začali vyčítat a já si uvědomila, že pokud o nikoho nechci přijít, musím na tom zapracovat. Naučila jsem se to tedy a dnes komunikuji se všemi bez problému,“ vysvětluje svoje pocity Anna.
Studentkou místní univerzity
„V Brně se cítím velmi dobře. Hlavně první měsíc pro mě byl euforický a měla jsem pocit, že žiju v úplně nové realitě, z toho jsem samozřejmě postupně vystřízlivěla,“ směje se. Dostala stipendium a má možnost studovat na Masarykově univerzitě obor Mezinárodní vztahy. Dostává také příspěvky od vlády, na životní podmínky si tedy rozhodně nestěžuje. „První týden ve škole byl velmi snadný, protože jsem měla pouze úvodní hodiny a myslela si, jak bude celý semestr jednoduchý. Každopádně jsem brzy zjistila, že studium v češtině je pro mě velmi náročné a nerozumím co učitelé říkají na přednáškách. I když jsem přes prázdniny docházela na kurzy češtiny prakticky každý den, moje čeština je stále na základní úrovni. Doufám, že se moje jazyková bariéra brzy odstraní. Můj cíl je najít spolužáky, kteří mi poskytnou jejich zápisky z hodin,“ dodává studentka Fakulty sociálních studií.
Z univerzity je ovšem nadšená. „Univerzitní systém v České republice je mnohem lepší. Na Ukrajině vůbec nemáme možnost volit si předměty jako zde. Máme předem stanové rozvrhy a těžko něco změníme. Navíc bakalářský titul se studuje standardně čtyři roky. Český systém je v mnoha směrech napřed,“ komentuje Ukrajinka. Když přemýšlí o budoucích plánech, není si jistá, jestli zůstane zrovna v Česku. Lákala by ji země, kde je angličtina úředním jazykem. „Domov mi velmi chybí, ale je pro mě nesmyslné vracet se na Ukrajinu, když studuji mezinárodní vztahy. I kdyby válka skončila brzy, celá země je zničená a bude trvat desítky let vše obnovit. U nás na Ukrajině potřebujeme vědět spíš, jak přežít, když se v zemi vede válka, takže mezinárodní vztahy jsou v tuto chvíli úplně podřadné,“ dodává s úsměvem.
Sláva Ukrajině!
„Nemám problém s lidmi z Ruska, kteří vědí, že to, co Putin dělá na Ukrajině je špatné a že vraždí nevinné lidi. Můj strýc žije v Rusku, ale podporuje Ukrajinu. Takových lidí je mnoho. Všech, kteří fandí mé zemi si velmi vážím. S lidmi, kteří nesdílí stejný názor do kontaktu přicházet nechci, ale tomu se člověk nevyhne. Naučila jsem se komentáře na podporu Ruska raději ignorovat. Každý může mít svůj vlastní pohled, ovšem v této situaci je pro mě velmi těžké respektovat ty, kteří podporují Putina,“ popisuje své pocity Alieksieieva.
Co bude dál?
S otcem ani se zbytkem rodiny se zatím neměla možnost setkat. „Mám v hlavě plán, že bych se domů chtěla podívat o zimních prázdninách, pokud to bude možné. Pohráváme si i s myšlenkou, že táta přijede do Česka a začneme tu nový život společně. Ale je to velmi těžké rozhodování, přece jenom na Ukrajině máme dům, příbuzné, naše zázemí, všechno. Navíc válka je velmi nevyzpytatelná a mění věci z minuty na minutu. V této době se těžko něco plánuje,“ uzavírá Anna celou situaci.
Veronika Košťálová
Stisk Studentský deník
Bruslařská sezóna startuje na brněnských kluzištích
V sobotu 27. listopadu vstoupili na led kluziště za Lužánkami v Brně první návštěvníci. Před branou se museli prokázat certifikátem o očkování nebo o prodělání nemoci. V pondělí se pak otevřelo i kluziště Vodova.
Stisk Studentský deník
Jihomoravští hasiči dostávají na semaforech automaticky zelenou
Jihomoravští hasiči se jako jediní v České republice zapojili do projektu C-ROADS Brněnských komunikací, díky kterému dostávají na křižovatkách preference, aby se na místo zásahu dostali včas. Zelenou na semaforech spouští majáky.
Stisk Studentský deník
Brněnský dopravní podnik montuje své vlastní tramvaje
Brněnský dopravní podnik si jako jediný v České republice montuje vlastní tramvaje, které jsou pojmenované po brněnském drakovi. Momentálně se pracuje na osmnáctém a devatenáctém drakovi. Do roku 2024 jich vyrobí čtyřicet jedna.
Stisk Studentský deník
Brněnská Montessori škola Perlička otevře lyceum s maturitou
První Montessori střední škola v Jihomoravském kraji bude od září v Brně. Studenti budou střídavě týden ve škole a týden na venkově v Křížovicích. Podobný režim už mají dospívající žáci z Montessori základní školy Perlička.
Stisk Studentský deník
Kromě klasických závodů mohou lidé v Brně běhat i na virtuálních
Velkou oblibu si získaly takzvané virtuální závody, které se pořádají napříč republikou a Brno není výjimkou. Aktuálně se mohou lidé přihlašovat třeba do sériového závodu Betelný bergl.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Tuleja vzdal nominaci na ministra, připustil selhání. Fiala rozhodnutí vítá
Pavel Tuleja se vzdal nominace na post ministra pro vědu, výzkum a inovace. Připustil selhání v...
Vagony po nehodě u Klínce odklidí dopravce. Policie zahájila úkony trestního řízení
Policie prověřuje čtvrteční vykolejení osobního vlaku bez strojvůdce poblíž Klínce u Prahy pro...
Tramvaj srazila chlapce, který přebíhal přes ulici. Skončil v nemocnici
Záchranáři převezli v pátek ráno do nemocnice šestiletého chlapce, kterého srazila v Plzni tramvaj....
Do školy v Litvínově vnikl muž. Policie ho zadržela poblíž kvůli jiné krádeži
Desítky policistů, hasiči i záchranáři se ráno sjeli k litvínovskému gymnáziu. Důvodem bylo...
- Počet článků 2823
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1121x
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Katedra žurnalistiky FSS MU Brno
- Magazín M, časopis Masarykovy univerzity
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Facebooku
- Stisk online, studentský zpravodajský online deník (plná verze)
- Atrium, časopis Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
- Muni TV, studentská televize Masarykovy univerzity
- Humans of FSS
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Twitteru
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Instagramu
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na YouTube