Na Masarykově univerzitě se pravidelně organizují politologické a ekonomické experimenty. Nejen studenti tak mohou pomáhat s výzkumem, zjistit, jak by se chovali v nejrůznějších situacích a také si něco přivydělat.
Brno - Slovo experiment bývá nejčastěji spojováno s přírodními vědami. Stále častěji se však prosazuje i v oblasti věd sociálních. Příkladem můžou být pokusy Mezinárodního politologického ústavu Fakulty sociálních studií nebo týmu při Katedře veřejné ekonomie na Ekonomicko-správní fakultě. Cílem obou kateder je zkoumat rozhodování v různých podmínkách, která se mají co nejvíce podobat těm každodennímv ekonomickém i politickém životě. Výzkumníci doufají, že svojí prací mohou přispět k lepšímu pochopení celospolečenských jevů.
Na Fakultě sociálních studií se experimenty zabývaly například vlivem kandidáta na preference voliče nebo stereotypy, které provázejí politické rozhodování. Jádrem týmu a zároveň prvním politologem, který začal v českém prostředí experimentální metodu rozvíjet, je proděkan Fakulty sociálních studií Roman Chytílek. „Experimenty využíváme zejména pro analýzu rozhodování, která pochází z ekonomické tradice, a některých otázek, kterými se politologie inspiruje v psychologii. U obou těchto oblastí je obvykle lidská činnost natolik rozptýlená v čase a prostoru, že ji nemůžeme pouhým pozorováním dobře zkoumat,“ vysvětlil Chytílek. Ukazuje tak, že experimenty přináší politologům celou řadu výhod. Patří mezi ně například příležitost pozorovat ve stejnou chvíli jedince nebo skupiny v různých situacích. Takovou možnost v reálném světě nemají.
Výzkumy nejčastěji opakují pokusy provedené v USA, tedy v politickém prostředí, které je velmi odlišné od českého. Zajímavé právě je, zda jsou výsledky rozdílné či podobné, přestože kontext, například politické instituce, je v obou prostředích jiný. Ročně se zorganizuje kolem pěti experimentů. Pořadatelé účastníky vybírají ze dvou databází, kdy v jedné jsou pouze studenti Masarykovy univerzity a v druhé lidé mimo ni. „Někdy bývá zajímavé tyto populace srovnat,“ komentoval Chytílek. Pokusy ovšem nepracují s reprezentativním vzorkem, není tedy snahou výsledky zobecňovat na širší populaci. „Rádi bychom vyzkoušeli i terénní experimenty. K tomu ale bude potřeba, aby na Masarykově univerzitě byla lépe vyřešena otázka etických standardů výzkumu,“ osvětlil plány do budoucna Chytílek.
Účast na pokusech je velmi atraktivní zejména pro studenty. Aby respondenti brali zkoumání vážně, tak jsou motivovaní možností něco si vydělat. Obvykle se částka odvíjí od toho, jak byli v pokusu úspěšní. „Poprvé jsem na experiment šel ze zvědavosti, jak to může vypadat. Vydělal jsem si tři sta korun. Na druhém jsem si vydělal jenom něco přes sto korun a byla s tím spojená cesta na Ekonomicko-správní fakultu, takže se mi to spíše nevyplatilo. Ovšem peníze pro mě nejsou klíčové. Baví mě se pokusů účastnit. Je to taková hra,“ řekl o svých zkušenostech s experimenty student politologie Christopher Nykodym. Účastnit se jich může každý bez ohledu na studijní obor. Stačí se registrovat do databáze na stránkách http://experiment.econ.muni.cz/. „Pokaždé, když se koná nějaký pokus, tak mi přijde email s informacemi. Je pak na mně jestli se na něj přihlásím,“ přiblížil organizaci Nykodym.
Na Katedře veřejné ekonomie vede experimentální tým Jiří Špaček. Jejich pokusy se věnují zejména spolupráci mezi jednotlivci, když mají přispívat na společnou věc. Spolupracují s politologickým týmem Romana Chytílka. „Máme podobný software. Spolupracujeme s politologií. Pomáháme si s organizací a využíváme stejné databáze k nabírání respondentů. Lidé se tak mohou účastnit politologických i ekonomických experimentů," vysvětlil člen ekonomického týmu Jan Řezáč. Dále se zabývají například tématy korupce nebo rozhodování při veřejné volbě.
Josef Kokta
