U pohovoru jde skromnost stranou

Pro absolventa, který by rád uspěl ve výběrovém řízení, je důležité umět se pořádně pochválit. A neuškodí mu vedle toho ovládat angličtinu.

Poednaska Ivy Guthove O castych pozadavcich zamestnavateluDominika Dufkova

O své kariéře by měli studenti začít přemýšlet ve třetím ročníku. A to i za předpokladu, že je ještě dva roky studia čekají. Je to správný čas, kdy se zajímat o nabídku trhu práce a zjišťovat požadavky budoucích zaměstnavatelů.

Málokdy se ale tímto doporučením studenti řídí. „Poohlížet se po zaměstnání při mém způsobu studia nepřipadalo v úvahu. Když jsem ukončila bakalářské studium, odjela jsem na rok pracovat do Francie. Po návratu mi shánění práce v Česku trvalo dva měsíce a účastnila jsem se čtyř výběrových řízení,“ popsala své zkušenosti absolventka bakalářského studia na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně Irena Ančincová.

Mezi uchazeči o zaměstnání mají výhodu ti absolvent, kteří si už vyzkoušeli brigádu či práci při studiu. Dalším plusem je pobyt v zahraničí, což souvisí i se zlepšením jazykových schopností.

Nejžádanějším jazykem je angličtina, po ní pak nejčastěji němčina. „Do budoucna bych řekla, že zaměstnavatelé budou snad požadovat i čínštinu,“ usmála se manažerka oddělení lidských zdrojů společnosti Ernst & Young Iva Guthová. Dnes je podle jejích slov znalost anglického jazyka brána za samozřejmost, ale ještě před několika lety to mohla být pro zájemce velká výhoda.

K nejžádanějším oborům dnes patří technici. „Nedostává se jich. Dále se uplatní právníci a lékaři. Ekonomům možná trochu zhoršila situaci finanční krize. Nejhůře jsou na tom absolventi přírodovědeckých a zemědělských fakult,“ uvedla Guthová.

Absolventi především veřejných vysokých škol jsou kvalitními kandidáty na zaměstnání, ale důležitý je zájem z jejich strany. „Nevidím dnes zdravý zápal do práce. Neprojevování dostatečné aktivity asi souvisí s českou, obecně zdrženlivější povahou. Ale před deseti lety měli mladí větší odhodlání,“ svěřila se manažerka. Projevuje se to i v případech, kdy studenti vydělávající si při studiu práci vzdají, protože obojí nezvládnou. Dřív se to podle Guthové nestávalo.

Pokud se čerstvý absolvent ocitne ve výběrovém řízení, měl by vědět, co ho čeká. Pak by neměl být zaskočen nějakým testem či pohovorem v angličtině. Měl by si dopředu rozmyslet, jak bude mluvit o svých přednostech a hlavně vyjádřit, že na to má. Nemusí na sebe prozrazovat, co není nutné. Třeba problémy se vstáváním. Pokud ho potenciální zaměstnavatel zaskočí otázkou, která by odhalila jeho nedokonalosti, měl by ji obrátit ve svůj prospěch.

Příkladem může být dotaz týkající se jazykových znalostí. Pokud nejsou vyhovující, uchazeč má vysvětlit, že na jejich zlepšení již pracuje. Jak u pohovoru, tak už při psaní životopisu není na škodu pochlubit se každou aktivitou, která by s požadavky na pozici mohla souviset. Ve výběrovém řízení je žádoucí vyčnívat nad ostatními. Výrazného člověka si personalisté lépe zapamatují. „Oceňuji také, když žadatel o práci působí uvolněně a pozitivně,“ řekla Guthová.

Další rady jak uspět u přijímacího pohovoru poskytne pětadvacátého března na Fakultě sociálních studií Michal Novák ze společnosti PricewaterhouseCoopers. Přednášku pořádají studenti z organizace Personalistika prakticky, která vznikla pod záštitou Katedry sociální politiky a sociální práce.

Dominika Dufková