Tvorbou kraslic léčím svou bolest i osamění, tvrdí seniorka

Vejce je v mnoha kulturách symbolem vzkříšení. Důchodkyně Mária Karolová překonala vážnou nemoc a zas jako každým rokem zdobí stovky vajíček, které jí vracejí chuť do života.

Hradec Králové – Třiaosmdesátiletá Mária Karolová bydlí třetí rok v královéhradeckém Domě sociálních služeb pro seniory. Každý den ji navštěvuje buď někdo z rodiny, nebo místní pečovatelka. Zbylý čas nejraději tráví tvůrčí činností. „Plody mé práce mi dávají pocit, že nejsem zbytečná,“ usmívá se umělkyně nad kolekcí pečlivě barvených kraslic. Každé jaro ozdobí dvě stě až tři sta vyfouklých skořápek.

„Vejce nalezneme v živočišné říši ve všelijakých podobách od titěrných můřích přes kožovité hadí až po prehistorické dinosauří. V zásadě vzniká oplodněním samičí pohlavní buňky,“ tvrdí studentka biologie Lenka Příhodová. Vedle vajec slepičích důchodkyně barvila už i vejce křepelek, hus nebo pštrosů. Při jejich tvoření zkusila kromě nanášení rozteklých voskovek i oplétání či barvení vývarem z cibulových slupek.

„Kraslice zdobím od útlého dětství. Tenkrát pro zástupy koledníků, dnes alespoň pro dceru, která je rozdává svým známým,“ uvádí Karolová a chlubí se, že za ta léta se její vajíčka dostala i za hranice kontinentu, ať už do Chicaga nebo na Nový Zéland.

Produkce kraslic závisí na snášení vajec, tedy zvláště na produkci drůbežáren. Farmářský brigádník Jan Holman ale vyvrací jakékoliv dohady, že by drůbežáři vyvíjeli na slepice kvůli velikonočním ziskům mimořádný nátlak. „Slepice od přírody snášejí na jaře častěji než obvykle,“ konstatuje a snášení konzumních vajec přirovnává k menstruaci. „Slepice jsou vlastně šlechtěné, aby často menstruovaly,“ upřesňuje Holman svůj dojem. Studentka biologie Lenka Příhodová s ním však nesouhlasí. „Menstruace je výhradně lidskou a opičí záležitostí, při níž se uvolňuje krev,“ kontruje.

Loňské léto si diabetička Karolová přála zemřít, neboť, podle jejích slov, jen stěží snášela utrpení způsobené bércovými vředy. Letošní várka kraslic tak nemusela existovat. Jako by se tím prohloubil abstraktní význam vejce ve smyslu vzkříšení. „Vejce je symbolem původu, vznikajícího života, naděje, vítězství nad smrtí,“ píše se v Lurkerově Slovníku symbolů. Kraslice se na území střední Evropy dávávaly dokonce k mrtvým do hrobů.

Vejce se také proslavilo zásluhou historky o Kolumbovi, kde vyjadřuje geniální nápad, který může zopakovat kdokoliv. V čokoládovém průmyslu se pojí s momentem překvapení. Vejce je i název provinční rockové kapely. Učitelé Masarykovy univerzity zase využívají aplikaci Jako vejce vejci k odhalování plagiátů.

„Při zdobení vajíček zapomínám na bolest,“ pronáší Karolová. „Až bude po Velikonocích, vrhnu se do výroby figurek z kukuřičných slupek a pomalu i do samotných betlémků,“ načrtává své vyhlídky. Jak říká, dokud dýchá, žije, a dokud může pracovat, žije ráda.

Autor: Ondřej Macl
Další články najdete na: http://munimedia.cz/kurz/stisk/.