Ten, kdo rád egyptské mumie, by si měl pospíšit. Jedna
z nich je právě v Brně a svůj půlroční pobyt ukončí 18. března.
Znovu k vidění bude až v Mnichově.
Posmrtna maska faraona Tutanchamona.Foto: Hana Marko
Brno – Výstava faraona Tutanchamona a jeho hrobky s poklady trvá již od 16. října 2008 a navštívilo ji doposud stotřicet tisíc lidí. Kromě Čechů a Slováků se na výstavu jezdí podívat i Němci a Francouzi. Během víkendu bývá návštěvnost vysoká, okolo tří tisíc lidí.
„Lidé se občas rozčilují, že přijedou v deset ráno, ale lístky dostanou až na druhou hodinu odpolední,“ vysvětluje informační pracovník Pavel Jakubec. A lepší to už nebude. S končící výstavou zájem roste. Ti, co návštěvu odkládali, teď na poslední chvíli skupují vstupenky. Je ale o co stát?
Bezpochyby. Je to velkolepý zážitek. Nejdříve návštěvník zhlédne tři krátké filmy o starověkém Egyptě a poté následuje film o archeologu Howardu Carterovi, který v roce 1922 hrobku objevil. Film je vyprávěn v první osobě a v nejdramatičtějším okamžiku – vstupu do hrobky – končí. Archeologův hlas pak provází výstavou a ukazuje jednotlivé místnosti Tutanchamonovy hrobky tak, jak je sám Carter poprvé uviděl. Vše je v životní velikosti. Zlaté schránky, socha boha Anubise i velkolepý sarkofág. Návštěvník se tak vžívá do role objevitele.
Vybavení pohřebních místností je pak možné prozkoumat detailněji. Nejvýznamější předměty jsou totiž vystaveny ještě jednou a opatřeny podrobnými informacemi o životě Egypťanů. Jsou takřka na dosah ruky a tak někteří neodolají. Malý šestiletý kluk právě ohmatává nohu Tutanchamonovy zlaté postele ve tvaru lva. Hned za rohem šedesátiletá žena jezdí prstem a téměř i nosem po tepané zlaté schránce. Potom se rychle otočí, zda ji nikdo neviděl. I kdyby, nevadí to. Jedná se totiž pouze o zdařilé kopie, které byly pět let vyráběny pod dohledem egyptologů. „Originály již několik desítek let neopustily území Egypta. Ty by nebylo možné sem přivézt,“ vysvětluje manažer výstavy Jiří Jabůrek. Ne všichni to ale vědí. „Podívej, vole, tydle jsou krutě zachovalé,“ říká někomu asi patnáctiletá slečna a fotí mobilem pohřební náhrdelníky.
Fotografovat je opravdu co, v celém výstavním komplexu je okolo tisíce replik z Tutanchamonova pokladu. Nejvíce lidí se tísní u zlatých sarkofágů a faraonovy mumie. Ta vypadá tak autenticky a mokře, že je umístěna za sklem. Pro jistotu. Kvuli dalším, kteří by neodolali.
Když se o pár místností dál ocitne návštěvník v obchodu se suvenýry, je trochu překvapen. Z Egypta se náhle ocitá v zemi byznysu. „Hele tati, kup mi hliněného skarabea,“ žadoní kluk, který předtím tak pečlivě zkoumal faraonovu postel. Nabídka je široká. Od pamětní mince za dvacet korun, kterou si mohou návštěvnící vyrazit sami, po napodobeniny sošek za třicet tisíc. „Ty sošky už tady pár lidí koupilo,“ potvrzuje zaměstnanec na informacích. „Ale o ty pamětní mince je zájem větší, to víte, Češi,“ usmívá se.
Hana Marko
