Tři hlasy jsou víc než čtyři

Proč vám v obci vládnou ti nebo ti? Protože jste to tak chtěli? Těžko. Na výsledcích voleb mnohdy až tak nezáleží. Na půdě obecních zastupitelstev se dějí i věci, o kterých se před obyčejnými lidmi nemluví.

Obraz první: Situace před rokem 1989. Není to tak dávno, co občané naší země k volbám sice chodili, ale nic od nich nečekali. Co Komunistická strana Československa měla  v politice monopol a museli to přijmout všichni, i ti,co s tím nesouhlasili. Není to tak dávno, co jsme se od této nesvobody oprostili a od té doby chodíme k volbám s tím, že přece jen něco změnit můžeme.

Obraz druhý: Obec Němčice na Blanensku, současnost. Občané si do zastupitelstva zvolili čtyři kandidáty Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové. Tři posty zbyly pro kandidáty komunistů. Na pátečním zasedání si noví zastupitelé určili starostu a místostarostu a já se nestačila divit.

Od dvou členů zastupitelstva, kteří si ze zřejmých důvodů nepřáli uvést svoje jména, se dozvídám zákulisní informace volby nejvyšších představitelů obce. Post starosty obhájil kandidát za lidovce Pavel Sadecký. Ačkoliv všichni čtyři lidovečtí kandidáti počítali s tím, že navrhnou a zvolí i svou kolegyni Šárku Markovou jako místostarostku, nakonec na tuto židli usedne Antonín Fidler, člen Komunistické strany Čech a Moravy, který, ač se to zdá nemožné, dosáhl toho, že tři hlasy komunistů znamenají mnohem více než čtyři hlasy lidovců.

Podle výše uvedených zdrojů totiž zástupci Komunistické strany Čech a Moravy přišli v předvečer prvního zasedání zastupitelstva, na kterém se volí starosta a ostatní funkcionáři, za lidoveckými zastupiteli a řekli jim natvrdo: pokud nebudete volit našeho kandidáta na místostarostu, všichni tři odstoupíme, shodli se na tom všichni naši straníci v Němčicích. Němčičtí komunisté měli svůj tah promyšlený dobře, neboť podle § 90 zákona O obcích zastupitelstvo o méně než pěti členech není schopné rozhodovat o věcech patřících do samostatné působnosti obce ani o majetkoprávních úkonech, tedy prostě a jednoduše, zastupitelstvo nemůže nic, a když nejsou žádní náhradníci, musí se uskutečnit nové volby.

Nevím nakolik je český lid zběhlý v tom, co se děje na obecních úřadech menších obcí a městeček, ale troufám si tvrdit, že některé praktiky jsou poněkud netradiční. Už vůbec nechci řešit, jaké handlování s hlasy provozují na magistrátech velkých měst a co se děje za zdmi šéfů ve vysoké politice. Nikdy jsem tam nebyla, a ani tam nežiji, tudíž nepokládám za důležité, aby se tím moje investigativní duše zaobírala. Alespoň prozatím. Co mě ale vážně dokázalo vyvést z míry, byl fakt, že přímo před očima čtyř set obyvatel obce Němčice, kde jsem vyrostla a kde žiji doteď, může docházet k tak neomalenému vydírání, zastrašování a psychickému teroru ze strany jedněch proti druhým, to vše pod nálepkou „běžná politická praxe“.

Zastupitelé zvolení v kandidátce komunistů se k tomu nechtějí vyjadřovat. Jak by taky mohli. Jediné, co jsem z úst jednoho z nich slyšela, bylo, že Antonín Fidler minulé roky zastával svůj post zodpovědně a osvědčil se. Ale má to být jediný důvod k tomu, aby měl na zmíněnou pozici právo větší než kdokoliv jiný, kdo se třeba ještě osvědčit nestihl?

A chybu bohužel neshledávám pouze na straně potenciálních odstoupivších. Mají vůbec čtyři zbylí právo na to, aby na takovou nabídku přistoupili a voličům to zatajili? Protože oficiálně se o tom nikdo nezmínil. Právo mají, morální podporu ze strany svých voličů asi těžko.

Není to případ sám o sobě, nepochybuji o tom, že členové obecních zastupitelstev používají často nezvyklé postupy k tomu, aby dostaly svých cílů. Nesmíme zapomínat na to, že jde přece jen  o zdroj příjmu, i když to na vesnicích nemusí znamenat žádné bohatství. Ale má to i jiný, vážnější důvod. Jde jim především o moc  a pocit, který mnozí politici chtějí neustále v lidech vyvolávat.  Ačkoliv vliv komunistů slábne, na vesnicích se lidé k jejich filozofii stále rádi vrací a hledají v ní jakousi jistotu. Když jsem se jednoho ze čtyř lidoveckých zastupitelů zeptala, proč vůbec na jejich podmínky přistoupili, vždyť odstoupení zastupitelé by přece zesměšnili hlavně sami sebe, bylo mi vysvětleno, že naopak by se jejich pozice značně posílila. Proč? Protože by zastupitelé, kteří zůstali, vypadali jako neschopní bez těch ostatních vůbec existovat a lidé by to vnímali jako jasný důkaz toho, že výše zmíněná strana prostě musí zůstat při moci, protože bez ní to očividně nejde. A podle toho by dopadly i dodatečné volby.

Závěrečné titulky: Jestli se zdá někomu tohle smýšlení dost prosté na to, aby to byla pravda, ať nezapomíná, že mentalita lidí na vesnici je trochu jiná. Ne horší ani lepší, ale od té městské se jednoduše liší. V tomhle konkrétním případě to dopadlo takto. Ale nevěděla bych o tom, kdyby nebyli jistí lidé sdílní. Choďte na zasedání zastupitelstev vašich obcí, i když se domníváte, že se tam nic neděje. Můžete se škaredě mýlit.

Žaneta Ondroušková