Není to žádný nový sport, přesto jej lidé stále moc neznají. Nepotřebujete žádné speciální náčiní, jen své tělo a velkou soustředěnost. Hodí se také dobrá kondice – ne každý zvládne hned ze začátku náročné série úderů a kopů. Přesto se nemusíte bát. Tento sport je vymyšlen tak, aby tělu a hlavně kloubům neublížil. Seznamte se s taebem [tajbem].
Monika Fiantová předcvičuje taebo pět let. Jarmila Brhelová
V tělocvičně se schází skupina mladých žen. Některé rozpačitě čekají, co se bude dít, jiné se zkušeně rozcvičují. „Včera jsem zkusila TRX,“ svěřuje se sportovně vyhlížející brunetka své kamarádce. „Co to je?“ zajímá ji. „Visíš takhle na popruzích,…“ začíná vysvětlovat, když do tělocvičny vběhne cvičitelka Monika. Pozdraví skupinu, připraví hudbu a může se začít.
„Taebo vzniklo kombinací bojových umění, jedná se vlastně o různé kopy a údery,“ vysvětluje trenérka Monika Fiantová. „Díky jejich úpravám ale nejsou při cvičení přetěžovány klouby. Proto například u kopu s názvem front kick klademe důraz na propnuté chodidlo, kolena pak tolik netrpí.“ A co vlastně ten podivný název znamená? T – total, neboli totální odevzdání se. A – awareness, uvědomování si sebe i světa. E – excellence, excelentní přístup ke všemu, co člověk dělá. B – body, tělo jako nástroj ke změně. O – obedience, otevřenost a oddanost své vůli ke změně.
Začíná se rozcvičkou, svaly je potřeba protáhnout. Pak už Monika vysvětluje jednotlivé techniky kopů. Cvičí se intenzivně, na rychlou hudbu. Kdo nestíhá, může si dát pauzu. Smyslem taeba je zvítězit sám nad sebou, překonávat své hranice, ne soutěžit s ostatními. „Musíte zapojit celé tělo, v rychlých pasážích je nutné pracovat se všemi svaly. Jde o komplexní cvičení zaměřené na celý svalový systém. Pokud taebo děláte dobře, má výborný účinek i na kardiovaskulární systém a podporuje hubnutí,“ motivuje cvičící Monika.
Po dvaceti minutách je téměř na všech vidět únava. V pauzách se hrnou k ručníkům a tekutinám. Kopy už nejdou tak lehce, svaly protestují. Abyste vydrželi náročné cviky, musíte zatnout zuby a hodně se snažit. Ale ten pocit, když zvládnete i ostré tempo bez pauzy, za to stojí.
„O taebu lidé zatím moc neví. Zajímá především sportovní nadšence, kteří se dokáží soustředit na své tělo. Nejde jen o to nějak se hýbat a zpotit se,“ vysvětluje Monika. Výhodou taeba je, že nemá přesně danou choreografii. To ocení především lidé, kteří si složité sestavy nedokáží zapamatovat. „Žádná má hodina není stejná. Cviky skládám za sebe, jak mě zrovna napadne,“ směje se Monika.
Šedesátiminutová úvodní lekce je u konce. Ještě protáhnout svaly a hurá domů užít si endorfiny. „Taebo jsem zkusila poprvé, ale určitě přijdu zase. Jedná se o úplně jiný druh cvičení, než na jaký jsem zvyklá. Musela jsem se pekelně soustředit na to, které svaly zapojuji,“ svěřuje se studentka Andrea.
„Taebo cvičí hlavně ženy, ale občas si přijdou lekci zkusit i muži – vezme je s sebou třeba přítelkyně. Mají pocit, že když to zvládají ženské, musí to být pro chlapy hračka. Ale odcházejí celí zpocení a zničení,“ usmívá se Monika. Sama cvičí taebo od roku 2004, lektorkou se stala o dva roky později. „A baví mě pořád, i po těch letech,“ dodává.
Jarmila Brhelová
