Svůj svátek mají trpaslíci i venkovské ženy

Ať už den studentů nebo den překladatelů, nějaký mezinárodní svátek připadá téměř na každé datum. Soudě dle jejich obliby je možná jen otázkou času, kdy je najdeme vytištěné ve všech kalendářích.

Snad každý má ponětí o tom, že existuje Mezinárodní den žen, Den dětí nebo Svátek matek. Včerejší Světový den letectví a kosmonautiky vyhlášený Mezinárodní leteckou federací už v roce 1969 však oslavil málokdo a o Světovém dni monitoringu diabetu, který připadá na zítřejší datum, neví zdaleka ani každý cukrovkář. A kdo potom teprve slaví takový Světový den trpaslíků, Evropský den sousedů nebo Světový den laboratorních zvířat? Pokusní králíci a myšky to pravděpodobně nebudou, kdo si tedy tato prapodivná výročí každoročně připomíná a kde se vlastně berou?

Tak například již zmiňovaný den laboratorních zvířat připadající na čtyřiadvacátý duben vyhlásila Světová zdravotnická organizace jako připomínku nepostradatelnosti všech němých tváří ve vědeckých výzkumech. Zároveň však upozorňuje na utrpení, kterým byla tato zvířata vystavena kvůli lidskému zdraví, pohodlí a pokroku. I když za náš komfort v podobě pracích prášků, zubní pasty nebo očních kapek vděčíme nebohým ušákům všichni, Světový den laboratorních zvířat si tradičně připomínají především různá sdružení bojující za zvířecí práva.

To Evropský den sousedů si mezi lidmi získal více pozornosti. Poprvé se slavil v Paříži v roce 1999 a o šest let později ho už třicátého května vzpomínalo na čtyři a půl milionu sousedů v téměř čtyř stovkách evropských měst. Není divu, že si svátek získal takovou popularitu, když jde podle organizátorů akce o sousedskou párty s bohatým pohoštěním a společenským programem, kterou můžete oslavit doma, v parku, na zahradě nebo například v kulturním zařízení obce. Vykládat si pak můžete třeba vtipy o nemožných sousedech, popřípadě si promítnout komedii Můj soused zabiják. Evropský den sousedů, který se v České republice slavil poprvé v roce 2006, navíc s odstupem necelých dvou týdnů plynule navazuje na Světový den koktejlů – a ten si oslavu také rozhodně zaslouží. Stejně jako sousedská párty se i den koktejlů konal poprvé v roce 1999 v síti hotelů Radisson po celém světě. Každý třináctý květen si od té doby milovníci míchaných nápojů připomínají první tištěnou zmínku o koktejlu z roku 1806, která vyšla v americkém periodiku The Balance.

Stejně jako Den květů a Evropský den hudby, i Mezinárodní den trpaslíků se koná každoročně jedenadvacátého června. Přestože se může zdát, že jde o politicky velmi nekorektní název pro den vyhrazený lidem nevelkého vzrůstu, který by podobně jako Mezinárodní den bílé hole, Světový den artritidy nebo Mezinárodní den balbutiků – lidí, kteří koktají –, upozorňoval na nelehký život s postižením, skutečnost je jiná. Mezinárodní den trpaslíků je důvodem k oslavě pro nejednoho německého zahrádkáře. Připomíná význam trpaslíků pro evropskou kulturu, tradici trpasličí mytologie a motiv trpaslíka neustále se vracející v moderní světové literatuře, hudbě nebo filmu. Důležitost evropských trpaslíků dokládá svou činností i řada institucí a organizací, jako například německý trpasličí park, francouzské Hnutí za emancipaci zahradních trpaslíků a také světoznámé Teroristické hnutí za osvobození zahradních trpaslíků. Hlavním městem evropských trpaslíků je švýcarská Basilej, kde sídlí Mezinárodní společenství pro ochranu zahradních trpaslíků.

Velmi zajímavé pozadí vzniku má i Mezinárodní den objetí zdarma, kdy dobrovolníci poskytují svoji vřelou náruč každému, kdo má zájem. U zrodu tohoto bizarního svátku stojí australský mladík Juan Mann, který v těžké životní situaci neměl koho obejmout, vyrazil tedy do rušných ulic Sydney mávajíce cedulí s nápisem Free Hugs neboli Objetí zdarma, překonal počáteční nedůvěru okolí a za chvíli strhnul všechny k hromadnému objímání. Díky internetové kampani a hudebnímu videoklipu získal projekt desetitisíce fanoušků po celém světě, kteří se objímají při každé vhodné příležitosti. Oficiální datum Mezinárodního dne objetí zdarma se podle různých zdrojů liší, jelikož jeho stoupenci ho nadšeně vyhlašují několikrát do roka. Teplo své náruče tak můžete nabídnout pátého nebo sedmého července, první červencovou sobotu, desátého září nebo v podsatě kdykoli jindy, kdy na to budete mít náladu. Mezeru mezi dvěma červencovými objímacími dny, tedy šestého července, pak můžete vhodně vyplnit oslavou Světového dne polibku, který se do celého světa rozšířil z Velké Británie.

Ve Spojeném království vznikl i Mezinárodní den proti McDonald´s. Za jeho datum aktivisté z hnutí Greenpeace trefně zvolili šestnáctý říjen, který je zároveň podle Organizace spojených národů Světovým dnem výživy. První oficiální den bojů proti červenožlutému klaunovi se konal už v roce 1985 v Londýně a brzy se z něj stal globální protest. Odpůrci McDonald´s každoročně upozorňují na kruté zacházení se zvířaty, ničení planety, propagování nezdravé výživy nebo údajné vykořisťování zaměstnanců. Mezi další protesty proti globálnímu konzumu lze určitě zařadit i Mezinárodní den nekupování ničeho, který zavedl vancouverský umělec Ted Dave a jenž se z Kanady nečekaně rozšířil na všechny kontinenty. V originále Buy Nothing Day připadá celosvětově na osmadvacátý listopad, ve Spojených státech však lidé bojkotují nákupy už o den dříve, hned po Dni díkůvzdání.

Nějaký ten Mezinárodní den čehokoliv si zřejmě může vymyslet každý, těžší už je ale přesvědčit lidi na celém světě, aby ho slavili nebo si na něj alespoň vzpomněli. Jednoduché to má v tomto směru Organizace spojených národů, která významné dny i roky vyhlašuje jako na běžícím páse a o jejich významu a světovosti si nedovolí nikdo pochybovat. I v kalendáři této organizace však najdeme perličky jako Světový den venkovských žen, které podle OSN tvoří čtvrtinu světové populace a na oficiální párty mají právo patnáctého října. Organizace spojených národů má na svědomí i Mezinárodní rok přírodních vláken, rok goril, brambor nebo delfína. Jako by gorilám a bramborám nestačil pouhý den.

Pokud jste nabyli dojmu, že velebení trpaslíků či koktejlů je už trochu moc, vězte, že tyto mezinárodní dny se ještě drží při zemi. Spolehlivým zdrojem pro hledání nejrozmanitějších důvodů k oslavě jsou internetové vyhledávače, které nabízí pestrou škálu různých lokálních svátků. Po chvilce pátrání zjistíte, že prvního května můžete odhodit zábrany při Dni bez kalhot, dvacátého března se pokusíte pokořit přírodní zákony při Dni upalování sněhuláků a osmadvacátého srpna se nemusíte stresovat kvůli stravování u počítače – je přeci Den drobků v klávesnici. A pokud považujete podobné radovánky za absurdní a malicherné, připomeňte si každoročně alespoň jediný svátek. Třicátý březen, který je Mezinárodním dnem omylů v kalendáři.

Iva Strouhalová