Celosvětovou televizní zábavu ovládl poněkud neobvyklý pořad. Britský motoristický magazín Top Gear přivedl k televizním obrazovkám ženy, děti i neřidiče.
Televizní fenomén, který po celém světě hýbe žebříčky sledovanosti i nelegální stahovanosti, se konečně dostal i do domácností českých diváků. Překvapivě však nejde o sitcom ani žádnou reality show, ale o motoristický pořad. Na každý díl Top Gearu se dívá průměrně tři sta padesát milionů diváků, obrovské množství fanklubů a profilů na internetových sociálních sítích je samozřejmostí.
Britský televizní pořad o autech a motorech všeho druhu s názvem Top Gear vyrábí stanice BBC už od roku 1977. Až do přelomu tisícitetí šlo o klasický zájmový magazín pro milovníky silnic a jeho popularita se omezovala na území britských ostrovů. V roce 2002 však přišly změny, které se časem ukázaly být zásadními. Top Gearu se ujala dnes už ustálená trojice moderátorů Jeremy Clarkson, Richard Hammond a James May. Tvůrci z BBC ubrali technických detailů, přidali zábavu a akci a samozřejmě také výrazně navýšili rozpočet pořadu.
Mánie, která se strhla v následujících letech, prolomila všechny zažité představy o motoristických magazínech. Jen málokdo si zřejmě dokázal představit, jak miliony žen a dívek, cyklistů, zapřísáhlých neřidičů i lidí, které bručící motory a naleštěné karoserie prostě nechávaly chladnými, usedají každý týden napjatě před televizní obrazovky a těší se na seriál o autech. Nu, Auto Moto Revue, Autosalon, Meziplyn a podobné české výtvory s marginální sledovaností se mají od britských kolegů co přiučit. O úsměvném počinu České televize v podobě pořadu STOP s hercem Pavlem Soukupem, jehož zábavná i informační funkce zůstává mnohým divákům navždy utajena, se snad ani nemá cenu zmiňovat.
A právě zde se začnou ti opravdoví fanoušci čtyř kol a motoristických magazínů s odpovídající odborností hádat a polemizovat. Co je to za televizní paskvil a jak se Top Gear vůbec může nazývat pořadem o autech? Nic kloudného ti tři nadutí angláni v podstatě neřeknou, pojmy jako točivý moment, zdvihový objem nebo rozvor náprav snad v životě neslyšeli! Ale slyšeli. Oni jen pochopili, jak dostat povědomí o současné motoristice a zájem o auta, motorky i autobusy do všech domácností vybavených televizí nebo počítačem. A přes točivý moment tato cesta zcela jistě nevede.
Tajemství úspěchu Top Gearu tkví v neotřelosti, s jakou jsou informace o autech divákům podávány. Místo nekonečných záběrů na nový sporťák jedoucí krajinou a výčtu jeho jízdních vlastností sednou borci z Top Gearu za volanty a utkají se na okruhu, případně do auta posadí hvězdu anglického showbussinessu. Lákadlem je pro řadu diváků také tajemstvím obestřený testovací jezdec Stig, jehož tvář skrytou v bílé helmě ještě nikdo nespatřil a jehož identita je předmětem mnoha fanouškovských diskuzí. Velké ozvláštnění seriálu navíc představují speciální díly, ve kterých moderátoři testují nejrůznější dopravní prostředky v rozmanitém prostředí všech světových kontinentů. Jedním z nejnapínavějších speciálů byl bezpochyby závod mezi terénní Toyotou Hilux a psím spřežením, jehož cílem byl severní pól. Diváci mohli vidět i cestu Vietnamem na malých motocyklech či souboj vlakové a automobilové dopravy v Japonsku. O rozpočtu, který mají tvůrci Top Gearu k dispozici, si mohou jiné motoristické pořady nechat jen zdát.
Před nedávnem se na Top Gear snesla vlna kritiky přímo od britské vlády. Pořad prý dělá špatnou neekologickou image domácímu motorsportu, protože jeho moderátoři tvrdí, že hysterie okolo produkce oxidu uhličitého osobními auty je jen nafouklá bublina a „zeleným“ aktivistům se škodolibě posmívají. Kritici dokonce tvrdí, že Top Gear vrhá tímto způsobem špatné světlo na britský automobilový a letecký průmysl, a snižuje tak jeho konkurenceschopnost. Tak to vypadá, když to původně obyčejný pořad pro motoristy dotáhne hodně, ale opravdu hodně daleko.
Iva Strouhalová
Ukázka z české verze pořadu Top Gear zde (zdroj: Youtube.com)
