Třiadvacetiletý Štěpán Dlabaja studuje zajímavější obor než skalpely
nebo občanské zákoníky. Nad sklenkou portugalu vyprávěl, jak se dá zároveň zvládat
studium a práce v rodinné vinařské firmě.
Štepán Dlabaja pri své práci.Vladimír Dlabaja
Studujete vinařství. Měl jste k němu už předtím bližší vztah, nebo jste si jej vybral jen na zkoušku?
Můj obor se přímo nenazývá vinařství, ale pro ulehčení komunikace s lidmi ho tak označuji. Ve skutečnosti se jmenuje Jakost rostlinných a potravinářských zdrojů, ale s vínem má hodně společného. Dostal jsem se k němu přes mého strýce, který po revoluci vínu propadl a začal v oboru podnikat. A vinným kouzlem mě nakazil také.
Je studium na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě spíše praktické, nebo je třeba většinu času trávit zavřený ve škole na přednáškách?
Jednoznačně je o přednáškách a myslím si, že je to dost škoda, ale to si říká asi většina studentů vysokých škol.
Mimo studium se vinaření věnujete i profesně, co přesně děláte?
Zpočátku jsem jen občas pomáhal bratrancům, kteří tvořili a stále tvoří páteř rodinného podniku. Byl jsem jakýsi poskok při degustacích a občas jsem vypomohl i s nějakými pracemi ve skladu. Loni jsem se tomu začal věnovat víc a po dlouhé době jsme konečně uskutečnili ideu internetového obchodu s vínem. Starost o jeho správný chod je teď mojí hlavní náplní práce.
Kolik času vám firma zabere? Zvládáte i jiné aktivity?
Teď mám extrémně dobrý rozvrh, takže se zvládám věnovat škole a v dostatečné míře také práci okolo obchodu. Na přednášky chodím jen od pondělí do středy. V tuto dobu shromažďuju objednávky a komunikuju se zákazníky. Řeším s nimi jejich dotazy nebo doplnění informací o objednávkách. Snažím se také pracovat na grafice a obsahu online vinotéky. Ve středu večer přijedu domů a chystám zásilky na čtvrteční rozesílání. Samotný čtvrtek a pátek strávím doplňováním sortimentu gastrozařízení v okolí Hranic a Zlína. Práce mi tedy zabírá celkem hodně času a moc jiných aktivit nezvládám.
Baví vás vaše zaměstnání, nebo jej berete jen jako zdroj peněz?
Ano, baví mě velmi, tedy když zrovna nejsem v nějakém velkém časovém presu. Pro peníze to dělám samozřejmě také, protože jsem student. Rád se bavím a výdaje nějakou záhadou stále rostou.
Možná je to trochu osobní otázka, ale uživí vás to, nebo vám přispívají rodiče?
Tento semestr mi sice nějaké peníze posílají, ale prakticky celý loňský rok jsem si na sebe vydělával. Hlavně však díky tomu, že jsem nebydlel na kolejích a neplatil tak výdaje za bydlení. O soběstačnosti se asi úplně mluvit nedá, i když nějaká forma „svobody“ by se tam našla.
Myslíte si, že máte štěstí, když si můžete přivydělávat něčím, co vás zároveň baví a co také studujete? To se dnes daří málokomu.
Je to zajímavý, ale zároveň i svazující pocit. E-shop je vlastně jen moje starost a když něco nefunguje, tak za to můžu já. Občas jdou bohužel některé věci do pozadí, přestože bych je dělal raději. Navíc pravidla práce v rodinné firmě jsou dosti specifická. Štěstí mám určitě v jistotě, což se právě snoubí s menší mírou svobody. Klady pro mě ale stále převažují, a tak tuto práci dělám. Až převažovat nebudou, pak teprve začnu řešit co dál.
Červené nebo bílé?
Momentálně Frankovka 2006 pozdní sběr, suché, císařské sklepy Horák a k tomu telka papriková (smích).
Tereza Polášková
