Stres z přijímaček může vyřešit zahraniční stáž

Zpocené ruce, stažený žaludek. Symptomy, které každý student alespoň jednou zažil v nějaké zásadní situaci. Nakonec se s ní vyrovná sám nebo vyhledá pomoc. I na Masarykově univerzitě existuje Poradenské centrum, kde studentům pomáhají zvládat stresové situace.

Psycholog poradenského centra MU Marek NavrátilFoto: Barbora Kozlová

Brno - Začíná doba přijímacích řízení na vysoké školy, středoškolákům se blíží maturity, vysokoškolákům odevzdání závěrečných prácí. Nejsou to zdaleka všechny zátěže, které musí každý student zvládnout. Ale co když to nejde tak lehce a stres studenta naprosto paralyzuje? Na otázky spojené s přijímačkami a studiem odpovídal Marek Navrátil, jeden z psychologů Poradenského centra na Masarykově univerzitě.

Myslíte si, že jsou přijímací zkoušky hodně náročné na psychiku studenta?

Samozřejmě jsou přijímačky spojené s ohromnou stresovou zátěží. Ale také záleží jaký druh přijímaček absolvujete. Obecně nejlépe zvládnutelné, co se týče stresu, jsou testy SCIO, protože si je student může třikrát zopakovat, pak následují testy studijních předpokladů (TSP) a mezi nejnáročnější patří odborné zkoušky jaké jsou například na medicínu.

Takže záleží na jakou školu se student hlásí?

To ano, ale záleží i na povaze studenta. Také je otázkou, zda dělá přijímačky na školu, kterou si vybral sám, nebo je dělá například kvůli rodičům. Stres je většinou souhrou několika faktorů, ne pouze jednoho. Je to taková stresová nálož, která jednoduše v nějakém okamžiku bouchne a ovlivní vás buď psychicky nebo fyzicky.

Projevy stresu tedy mohou být různého charakteru?

Stres se opravdu může projevovat různě. Z fyzických problémů to můžou být bolesti břicha či hlavy. Ale také problémy se srdcem, dýcháním, různé vyrážky, rudnutí obličeje u zkoušky nebo nadměrné pocení. Z psychických problémů je to pak hlavně ztráta soustředění, které je pro učení nezbytné.

Dá se tedy říct, že do poradny chodí hlavně studenti, kteří mají problémy s učením?

Ne tak úplně. Řešíme problémy různého charakteru od studijních po vztahové. Největším problémem je, když má student nějaká očekávání, která my nedokážeme splnit.

Jaká očekávání to například jsou?

Třeba když za námi student přijde a očekává, že jeho problém odstraníme okamžitě, tak jak to dělá například lékař s bolestí hlavy, na kterou jednoduše napíše prášky. U nás je to složitější. Je třeba zjistit, kde má studentův problém kořeny, protože, jak jsem už říkal, není to nikdy jen jedna věc. V poradenském centru máme systém deseti sezení a různé otevřené skupiny, kam mohou studenti chodit. Nic se nedá vyřešit jen po jediném setkání.

Jak staří studenti poradnu nejčastěji navštěvují?

To je různé. Přicházejí hodně v druhém semestru, to jsou tam skoro davy. Ale hodně studentů má problémy již od začátku a vyhledají nás v první semestru, protože nezvládají studium nebo odchod z domu do cizího města, často také postrádají sociální vazby, protože nemají v novém městě žádné přátele. Studenti hlásící se na magisterský stupeň zase často řeší, jestli mají pokračovat v oboru, na kterém jsou, nebo studovat něco jiného.

Existuje nějaká pomoc před stresem z přijímaček a studia?

To se takto jednoduše nedá říct. Je otázkou, z čeho stres vznikl a jestli se jedná pouze o přijímačky a studium. Také záleží na důvodu takového stresu, nejen na jeho zdroji. Obecně lépe však zvládají stres na vysoké škole středoškoláci, kteří měli možnost někam odjet na studijní pobyt nebo bydleli na internátu. Jsou více připraveni se osamostatnit a zvládnou jiný styl učení a rychle se seznámí s novými lidmi.

Takže receptem je odjet na čas z republiky?

Ano, dá se to tak říct. Takoví studenti se pak stávají, řekl bych, více evropskými a to jim pomáhá.

Barbora Kozlová