Fenomény současnosti – taneční soutěže typu Star Dance a Bailando – vzkřísily zájem studentů o společenské tance. Kdekdo chce teď tančit jako Roman Vojtek a vypadat při tom jako Monika Žídková.
I v tanecnich pro dospele jsou kurzy zakonceny plesem.Foto : Archvi autorky
Brno - Na střední s nimi leckdo bojoval, o pár let později se k nim stejně vrací. Taneční už dávno nejsou záležitostí ryze středoškolskou, ale stávají se také jednou z oblíbených forem zábavy vysokoškoláků. A snad nikdy se netěšily takové popularitě jako v dnešní době. Poděkovat za to mohou zejména nedávnému boomu televizních tanečních soutěží.
„Ráda chodím na plesy, ale zjistila jsem, že mám v některých tancích velké nedostatky,“ popisuje dvaadvacetiletá Alena Šimková svou motivaci. „Navíc nám to doporučilo mnoho známých s tím, že je tam dobrá zábava i atmosféra,“ dodává studentka medicíny, která se do vysokoškolských tanečních chystá s přítelem.
Předem odepsaní však nejsou ani ti, kdo partnera nemají. I s tím si totiž některé školy umějí poradit. Na internetových stránkách otevřeli diskuzi, pomocí které si tance chtivé dívky mohou najít partnera a naopak. „Takto jsme se seznámili s mou současnou taneční partnerkou,“ potvrzuje možnost Lukáš Poláček, jenž kurzy navštěvuje už třetí rok. „Byl to boj, než jsme se sehráli, ale teď už bych si možná troufl i na nějakou soutěž,“ usmívá se čtyřiadvacetiletý student ekonomie.
Škol, které nabízí taneční pro vysokoškoláky či dospělé, je v Brně nepřeberné množství. A podle lektorky společenských tanců Jany Richterové se jejich kvalita nijak výrazně neliší.
„Samozřejmě je ale lepší dát na doporučení známého nebo alespoň zajít na ukázkovou hodinu,“ doporučuje Jana Richterová, která v posledních letech pozoruje téměř dvojnásobný nárůst zájemců o společenské tance.
Kromě libovolných termínů mohou studenti volit i mezi různými úrovněmi pokročilosti. Začátečníci jsou pro ty, jež nikdy netancovali nebo chtějí oprášit svůj um získaný na střední škole. Pokračovací taneční se pak dělí na několik stupňů – bronzové, stříbrné, zlaté, případně i solné. Většina škol vypisuje nové kurzy dvakrát i třikrát ročně, obyčejně se konají jednou týdně a trvají dva až tři měsíce.
Ani ceny nebývají nijak přemrštěné. „Začínají už od sedmi set korun za celý kurz. To znamená od čtyřiceti korun na vyučovací hodinu,“ uzavírá Jana Richterová.
Anna Pořízková
