Služby pro zdravotně postižené jsou v Brně dobré, Praha se propadla

Rozhovor s vedoucí úseku speciálního vzdělávání ministerstva školství Lenkou Felcmanovou o tom, jaká je úroveň speciálního vzdělání českých pedagogů i o změnách, které ministerstvo v této oblasti chystá.

Brno – Organizace spojených národů v únoru přijala úmluvu o právech osob se zdravotním postižením. S tím, jak na úmluvu bude reagovat české ministerstvo školství a jaké konkrétní změny chystá, se svěřila vedoucí úseku speciálního vzdělávání ministerstva školství Lenka Felcmanová. Jednou z probíraných otázek je také úroveň českých pedagogů v oblasti speciální pedagogiky nebo to, jaké jsou rozdíly v úrovních speciálních služeb v krajích.

Jak bude ministerstvo školství reagovat na úmluvu OSN o právech postižených?

Ministerstvo připravilo národní akční plán inkluzivního vzdělávání, který by měl být uskutečněn v následujících třech letech. Bude v něm uvedeno, co všechno je potřeba ve školském systému změnit.

Plán budou připravovat odborníci v oblasti vzdělávání. Budeme spolupracovat i s dalšími ministerstvy a se zástupci organizací hájících práva osob se zdravotním postižením a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Po těch třech letech by pak měl být tento plán úspěšně zrealizován. Dále jsme ve spolupráci s vládním výborem pro zdravotně postižené občany připravili nový plán pro vyrovnávání příležitostí občanů se zdravotním postižením. Prioritou je podpora konkrétních úkolů, ke kterým se ministerstvo školství zavázalo, a to zejména na základních, ale také na vysokých školách.

Můžete popsat některé konkrétní změny?

Potřebná je úplně zásadní změna, a to jak legislativy, tak financování. Dále je třeba posílit vzdělání pedagogů, aby byli schopni i běžní učitelé na běžných základních školách pracovat s žáky se zdravotním postižením. Ministerstvo připravilo novou vyhlášku o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kde je jejich začlenění do běžných tříd uvedeno jako preferovaná varianta. Je tam také snížen počet žáků ve speciálních třídách, aby s nimi mohli učitelé pracovat více individuálně.

Jaká je podle vás současná úroveň učitelů?

Obecně nelze říct, že by byla špatná. Ale přece jenom oblast speciální pedagogiky ještě pořád není natolik zastoupena v přípravě běžných učitelů, jak by bylo potřeba.

Jaká je úroveň České republiky v porovnání s jinými zeměmi?

Myslím, že nelze říct, že by český vzdělávací systém byl na špatné úrovni. Určitě je ale co zlepšovat, jak v profesní přípravě, tak v mezioborové spolupráci, která u nás hodně vázne, a také v komplexnosti služeb. Přístup ke službám a jejich kvalita se totiž hodně liší region od regionu. Je proto potřeba vytvořit celostátní koncepci pro školství, kterou by se kraje řídily. Pracovníci krajského úřadu by pomocí ní zjišťovali, jaké služby jsou nabízeny, které chybí, co je potřeba posílit, co je neefektivní a podobně.

Který region si vede nejlépe?

Určitě Jihomoravský kraj je na tom v porovnání s ostatními relativně dobře. Hodně to vázne v Libereckém kraji. Z informací, co máme, nás vyděsilo, že je tam pouze osm asistentů pedagoga na celý region, čemuž se mi ani nechce věřit. Teď paradoxně Praha výrazně zhoršila přístup k žákům se zdravotním postižením, takže se propadla hodně hluboko.

Myslíte, že je lepší, když jsou děti se zdravotním postižením vzdělávány ve speciálních třídách, nebo když se zapojují do běžného kolektivu?

Pokud jsou učitelé běžných škol připraveni a ví, jak s těmito žáky pracovat, tak je individuální integrace vždycky tou lepší volbou, protože dítě zůstává ve svém přirozeném prostředí. Speciální školy jsou často daleko, žák musí dojíždět nebo tam dokonce bydlet a vzdaluje se tak vlastní rodině. V běžných školách ale musí být neustále vytvářeny a zlepšovány podmínky tak, aby tito žáci mohli být úspěšní. Ze studií plyne, že žáci, kteří prošli běžnou školou, se dostali vždycky dál. I pro budování přirozených vztahů ve společnosti je lepší, aby děti byly pohromadě. Ve chvíli, když začneme někoho vyčleňovat už od začátku, tak zůstane vyčleněn napořád. Není ale možné úplně zrušit speciální školy, protože jsou děti s tak závažnými postiženími, že pro ně bude speciální škola vhodnější.

slovník: inkluzivní pedagogika - vychází z myšlenky, že školy mají vzdělávat a vychovávat všechny děti společně, a to bez ohledu na jejich předpoklady a handicapy (tělesné i duševní)

Ukázka z rozhovoru s vedoucí úseku speciálního vzdělávání ministerstva školství Lenkou Felcmanovou:

Kristina Kolovrátková