V Praze prorazily první obchody, kde lze nakoupit suroviny bez obalu. I v Brně se už taková prodejna objevila. Malý krámek Martiny Beranové nabízí pohled na stěnu plnou barevných surovin ve sklenicích a láká k jejich zakoupení.
Brno – Vejít do obchodu, popadnout sáček s kořením, kilo mouky a balík těstovin je běžná rutina každého člověka. Během posledních let ale začali někteří lidé přemýšlet nad ekologickým dopadem spotřebovaného materiálu na výrobu obalů, a tak vznikly první obchody, kde se dá nakoupit přímo na váhu a navíc bez plastového obalu. „Kromě šetření přírody se také šetří peníze, člověk si může vzít jen tolik, kolik potřebuje a neplatí za obal,“ vysvětluje majitelka malého obchůdku v Lesné Martina Beranová.
Jak jste se vůbec dostala k myšlence založit bezobalový obchod?
O problematiku prodeje surovin bez obalu se zajímám dlouho, hlavně kvůli snižování uhlíkové stopy člověka. V Praze se tyto obchody docela dobře zavedly, a tak jsem se prvně jela podívat tam. V pár věcech jsem se inspirovala, zjistila, jak to funguje a jak se jim daří a rozhodla jsem se založit podobný obchod i v Brně. Tady v podstatě možnost nakoupit bez obalu není, jen některé zdravé výživy nabízí pár surovin na váhu, ale není jich mnoho. Pak mi najednou pan Kučera, který tento krámek vlastnil přede mnou, nabídl prodej a já měla jasno.
Jak se zatím daří? Je o služby vašeho obchůdku zájem?
Začala jsem teprve začátkem září, ale pokud za ten měsíc můžu říct, tak o to mezi lidmi je zájem. Výhodou určitě bylo to, že jsem nezačínala od nuly, předchozí majitel vedl prodej bez obalu od jara, a tak jsem měla hodně práce usnadněné, včetně stálé klientely. Ale zatím to není tak úspěšné, jak bych doufala, musíme získat více zákazníků. Uvidíme, jak si povedu za rok.
Plánujete nějaké změny v sortimentu nebo novinky, které by mohly přilákat více lidí?
Za ten měsíc jsem toho moc nestihla, ale například jsem již přidala více sklenic od často kupovaných surovin. Když někdo chtěl větší množství, muselo se pro další zásoby do skladu, takhle jen přesypu z další dózy. Snažím se inspirovat lidmi a zajímám se, co by si přáli oni, a tak se snažím o rozšíření sortimentu. Jinak mé největší přání je přesunout se blíže do centra, kde by se nám dařilo lépe. Takhle jsme odstrčení a lidé za námi musí dojíždět, to je asi základní problém.
A jaké suroviny jsou nejoblíbenější u zákazníků?
Velmi často se kupují ovesné vločky, ty lidé berou po kilech, a tak mizí velmi rychle. Často také chodí pro těstoviny a oříšky, výhodou je, že si mohou nabrat, kolik potřebují. I proto jsem přikupovala další veliké sklenice, abychom měli větší skladovací prostor. Plánuji nabídnout i přísady na pečení jako jsou různé pečící prášky nebo obyčejná pšeničná mouka, po té byla poptávka, ale nebylo vůbec snadné ji sehnat.
A k samotné myšlence bezobalového nakupování, proč vůbec takovou službu nabízet?
Snažím se propagovat ekologickou myšlenku zero waste, neboli žádný odpad. Každý člověk produkuje mnoho odpadu, který pomalu ničí planetu. Při jeho spalování se tvoří uhlíková stopa a právě tu se snažím omezit. V obchůdku se snažím i o osvětu, teď například tady mám novou nástěnku, na kterou budu přidávat články, které vše vysvětlují. Když lidé na každý kus ovoce nebo čehokoliv dalšího vezmou jeden sáček, neuvědomují si, že podporují tvorbu dalšího odpadu. Plastové obaly se nerozloží snadno a stávají se pastí třeba pro zvířata, která kvůli nim umírají. Mnohem lepší je vzít si skleněnou nádobu, kterou mohou zákazníci využít mnohokrát a nevyrábí tak další odpad. Anebo papírový sáček, který se po použití rozloží a rozpadne.
Pro nákup u vás je tedy potřeba přijít s vlastními sklenicemi?
Není. Když člověk nemá vlastní, může si u nás vzít nějaké náhradní. Zavedla jsem takové krabice, kam si lidé mohou odložit nepotřebné přebývající sklenice, které poslouží někomu dalšímu. Výhoda skleněných nádob je, že se mohou použít opakovaně a není nutné je vytvářet znovu narozdíl od plastu. Další forma recyklace, dalo by se říct. Ostatně i ty sklenice, ve kterých máme uskladněné suroviny, pochází ze školní jídelny, která v nich skladuje zavařeniny a kompoty, a poté nám je poskytne.
Kromě recyklování, podporujete třeba i bio výrobky?
Možná to někoho překvapí, ale ne. Problém u bio surovin, který si mnoho lidí neuvědomuje, je, že obvykle nepochází z České republiky. Abychom mohli mít na pultě biomandle, musí je prodejce prvně dovézt letadlem z Ameriky, což tvoří další uhlíkovou stopu v našem ovzduší. A ta je výrazně větší, než pár postřiků. Třeba u zeleniny, kterou nabízíme, nemají prodejci bio certifikát, ale přesto jsou to místní moravští farmáři, kteří pěstují ovoce a zeleninu bez zbytečné chemie.
Kristýna Čermáková
