Řídili jsme se pravidlem risk je zisk, říká mladý majitel baru

Většina mladých lidí se zabývá školou, brigádami či přáteli a ve svém volném čase si ráda odpočine. Ivo Lorenc má však jiné starosti. Od svých dvaceti let je jedním z majitelů hudebního baru Muzikograf v Blansku.

Jednadvacetiletý Ivo Lorenc se kromě hudby a hraní v kapele věnuje také vedení blanenského hudebního baru Muzikograf. Společně se svým kamarádem je majitelem podniku už od května letošního roku. Oproti jiným podobným hospodám slibují nekonvenční styl, lahodnou kávu a výborné pivo a víno.

Na majitele baru jste poměrně mladý, jak vás napadlo otevřít si vlastní podnik?

Otevření podniku souvisí s jednou mojí velkou vášní, kterou je hudba. Sám hraji v kapele a již dříve jsem organizoval různé koncerty v hospodě Červená. Jednou mi její majitel řekl, že se bude podnik zavírat a v té chvíli se mi v hlavě zrodil nápad. Co si otevřít vlastní hudební bar? Problém byl v tom, že jsme měli na rozhodnutí pouze čtrnáct dní.

To je dost krátká doba na takové rozhodnutí, co se vám tehdy honilo hlavou?

S vedením podniku ani s účetnictvím jsem neměl žádné zkušenosti, proto jsem měl řadu obav. Hodně mi pomohli moji kamarádi, dnešní spolumajitelé Muzikografu, Štěpán Bahelka a Jan Hasoň, kteří řekli, že do toho půjdou se mnou. Řídili jsme se pravidlem risk je zisk a zatím nám to vychází. Říkali jsme si, že si minimálně užijeme tříměsíční párty, než nám bar zavřou. Moc nám to tehdy nedocházelo.

Zatím je váš podnik tedy úspěšný?

Myslím si, že ano. Každý večer máme plno a často zavíráme až nad ránem. Podnik se dobře zaběhl a vydělává si sám na sebe. Je to pro nás určitě velká životní zkušenost. Nechceme být standardní hospodou a snažíme se lidem nabízet možnou alternativu. Chceme být originální. Hostům nabízíme nekonvenční prostředí, zajímavé pití, dobrou hudbu a ceny výhodné pro studenty. Chodí k nám ale jak mladí, tak starší lidé, které k nám táhne hlavně dobrá rocková muzika.

Říkáte, že nabízíte návštěvníkům nekonvenční prostředí, co tím přesně myslíte?

Při zařizování podniku jsme se inspirovali jedním studentským barem ve Vídni, ve kterém se sedí na křeslech a gaučích. Ty jsme sem také pořídili, převážně z různých starožitnictví a bazarů. Máme i pódium, na němž často vystupují různé kapely, gramofon a malou knihovničku. Je to zkrátka příjemné místo pro posezení s přáteli či seznámení. 

Čím dalším se váš bar liší od ostatních podniků v Blansku?

Zajímavý je rozhodně zmíněný interiér baru, který zahrnuje také stolní fotbal. Hosty k nám přitahuje i živá hudba. Téměř každý víkend se v Muzikografu pořádají koncerty. Každý čtvrtek zde pravidelně připravujeme hospodské kvízy, které se poslední dobou hodně rozmohly a jsou velmi oblíbené. Snažíme se také podporovat místní umělce, například vernisážemi jejich děl. Originální je i pití, které nabízíme. Kromě bežných značek se specializujeme především na koňaky a whisky a nabízíme také výbornou kávu přímo z pražírny.

Název baru je také zvláštní, jak vznikl?

Nad názvem jsme dlouho přemýšleli. Původně nás napadlo pojmenovat podnik jako Bar Jimmyho Hendrixe, ale to se nám zdálo příliš konkrétní. Chtěli jsme, aby zněl název česky, ale zároveň byl něčím originální a zajímavý. Tak vznikl Muzikograf. Jako spojení muziky a biografu. Přezdívá se nám ale různě, například Muzikáč nebo Na gaučích, podle interiéru. Jedním z návrhů byl také Bar pohoda, ale to jsme okamžitě zamítli (směje se).

Jako studenti si moc peněz asi nevyděláte, kde jste vzali finance na zařízení a provoz baru?

Já i Štěpán jsme měli nějaké vlastní úspory a přispěli nám také naši známí. Zařízení jsme se snažili pořídit co nejlevněji a postupně stále něco dokupujeme. První pronájem jsme tedy zaplatili a pak začal bar naštěstí vydělávat. Nebyla to tedy tak velká finanční zátěž, jak jsme původně očekávali.

Jaké byly vaše začátky?

Po otevření jsem chtěl v Muzikografu trávit co nejvíce času, abych kontroloval jestli všechno klape. Nemohl jsem ani klidně spát. Teď už se tolik nebojím, obsluha se zaučila a podnik funguje, jak má. Každý máme svoji práci. Já se starám především o kulturní program, Štěpán o různé technické věci a Honza má na starost hlavně sortiment.

Přihodilo se vám od té doby něco nepříjemného?

Kupodivu ne. Asi máme víc štěstí, než rozumu. Občas se najde někdo, kdo se opije a chová se nepříjemně a jednou také zapomněl jeden známý zamknout. To jsem zuřil. Největší průšvih ale byl, když došlo v půlce večera pivo (usmívá se).

Plánujete do budoucna nějaké změny nebo inovace?

Rozhodně ano. Nedávno jsme prodloužili otevírací dobu a dále bychom chtěli podnik rozšířit a zvětšit také bar. Přemýšleli jsem i nad tím, že bychom místo pronájmu prostory odkoupili a stali se tak úplnými majiteli.

Více informací o podniku je zveřejněno na stránkách Muzikografu.

Kristýna Hloušková