Jdete-li do kina na nový film Hastrman a máte v sobě probuzené češství, určitě budete spokojeni. Krásné vyobrazení tradic tak, jak je oslavovali naši pradědečci a prababičky, jen doplňuje lyrický styl filmu.
Zato autenticitě dialogů málokdo uvěří. Do thrilleru, jehož největší zápletkou je láska, se zatoulaly také komediální prvky. To vše je film Hastrman režiséra Ondřeje Havelky podle knižní předlohy Miloše Urbana.
Když přijede baron de Caus na své panství zpět do Čech, aby se postaral o rybníky, které patřily jeho předkům, vše vypadá nevinně. Tento „muž“ ale ovlivní mnohé osudy a obyvatelé malé vesnice zase ovlivní ten jeho. Zejména Katynka, rychtářova krásná, ale drzá dcera v podání Simony Zmrzlé, jejíž oči zaujmou na první pohled nejednoho diváka. Ústřední postavu barona hastrmana, alias charismatického Karla Dobrého, tyto oči také nenechají v klidu.
Romantická láska mezi kráskou a zvířetem je však o to žalostnější, když se ji snaží obyvatelé vesnice překazit. Přestože můžeme lásku označit jako největší zápletku tohoto filmu, výraznou roli hraje také soudobý boj mezi křesťanstvím a pohanstvím. Gradací celého filmu je také baronův konflikt se sebou samým, když neví, jestli je spíše netvor v člověku, či člověk v netvorovi, a jestli vůbec Katynka pravou hastrmanovou tvář přijme.
Další boj zažívá baron de Caus s mužskými protějšky, kteří by chtěli krásnou Katynku pro sebe. Jedním z nich je postava vesnického učitele v podání Jiřího Maryška, který ze začátku působil dojmem silné postavy, ale v průběhu filmu byla jeho dějová linka trochu smutně ustřižena. Přestože se Katynka vyžívá v revoltě vůči autoritám a v uctívání pohanských zvyků, okouzlen jí je i farář Fidelius. Ale větší konflikt, který by diváka doslova strhl, chybí.
Kromě Karla Dobrého obsadil režisér Ondřej Havelka hvězdy jako je Jiří Lábus nebo Norbert Lichý. Jiří Lábus ztvárnil baronova jediného sluhu, ovšem jeho neodmyslitelné groteskní vystupování nebylo v tomto případě na místě. Thriller, který vyústil ve velké poselství, se s komediálními prvky poněkud bil.
Hluboká myšlenka na konci bohužel v epilogu trochu zanikla, posloužila spíše jako upoutávka na knižní předlohu Miloše Urbana, kde je dozajista více rozpracovaná. Celkově však dokáže tato balada diváka zaujmout obrazy nádherné přírody, vykreslením dobových zvyků a také mnohovrstevností hlavní dvojice barona a Katynky.
Dagmar Matulíková
